My world of fantasy...

11. kapitola - Vzácná návštěva

Omlouvám se, že sem kapitolu přidávám tak pozdě, ale úplně mi to vypadlo...Tak snad se vám bude líbit, podle mě se Enny fakt povedla.

***

Enny strnule zírala na gigantického leoparda, který se rychlými skoky řítil směrem k její sestře. Nenapadlo ji v tu chvíli nic, co by mohla udělat. Ani vlastně nemohla. Se zděšením si uvědomila, co je ono zvíře zač. Nundu...

 

"Kait...," šeptla vyděšeně. Nohy jakoby se jí proměnily v kámen, nedokázala se pohnout. To už šelma vyskočila na kamenný podstavec a zůstala klidně stát naproti tmavovlásce. Ta na potvoru zírala s doširoka otevřenýma, vyděšenýma očima. Nevydala ze sebe ani hlásku.

 

"Nikdo se ani nehněte!" dostala se k Enn rada od Billa. Trhla sebou. Její sestra byla v ohrožení života a ona tu měla jen tak stát a čekat, až se leopard rozhodne vydechnout a Kaitlin tak otrávit? Ne. Svaly ji najednou začaly poslouchat a ona se rozeběhla přes hromady kamení směrem k Oblouku. Netušila sice, co podnikne, něco ale musela. Byla to její povinnost. Nemůže tu Kai nechat. Zaslechla Dana, jak na ni něco křičí, šlo to ale mimo ni. Všechno kolem, jako by probíhalo ve zpomaleném filmu. Celý ten úsek se jí zdál nemožně dlouhý a nádech leoparda příliš krátký.

 

"To nesmíš!" zamumlala naivně směrem ke zvířeti. To k ní pootočilo svou obří hlavu a nakrčilo pysky. Naposledy natáhlo do plic vzduch a chystalo se vydechnout. Enny ještě zrychlila. Adrenalin spolu se strachem ji popoháněly neskutečnou silou. Už byla skoro u podstavce, když zakopla o výčnělek ze země. Rozplácla se na zem a začala klít. Do očí i do nosu se jí dostal prach. Z rozseklého zápěstí jí začala řinout krev, ale nevšímala si toho. Leopard se ještě o kousek přiblížil ke Kait, která před ním klečela nyní s křečovitě zavřenýma očima.

 

"Enny! Nepřibližuj se! Pak nás zabije všechny!" Dívka pootočila hlavu a nevěřícně pohlédla na kouzelníky.

 

"Pak nás zabije všechny? Takže Kai je jako taková oběť?" prskla a s bolestným syknutím se zvedla.

 

"Tak sem to nemyslel!"

 

"Jasně," zabrblala roztřeseně a udělala další krok. Od sestry už jí dělil poslední metr. Nedokázala odhadnout, kdy zvíře zaútočí. Mohla jen doufat, že ještě chvíli vydrží. Bylo jí jasné, že ji leopard vidí.

"Kait?" hlasitě polkla. Brunetka neodpověděla. Enn si vytáhla hůlku a rychle uvažovala, co podniknout, aby alespoň trochu zvýšila jejich možnosti na přežití. Nemohla si být jistá, jek je jeskyně zabezpečena a jestli se tu dá přemisťovat. Přemístění! Sice nemá zkoušky, ale pokusit by se mohla. Dřív, než by si to stihla rozmyslet, překonala zbývající vzdálenost, drapla Kaitlin za paži a pomyslela na stan v táboře. Ten tlak, který tak nesnášela po chvíli povolil a Enny se mohla rozhlédnout. Opravdu byla v táboře. I s Kait! Ta se však vůbec nehýbala, pouze se sesunula k zemi.

 

"Kait? Kaitlin!" Přitiskla jí prsty ke krční tepně a vyzkoušela puls. Měla ho šíleně slabý a nepravidelný. Asi o půl minuty později za sebou uslyšela troje prásknutí.

 

"To bylo nesmyslné a bláznivé! Jak si věděla, že ti půjde se přemístit? Kait říkala, že to neumíš!" vychrlil hned Bill. V jeho hlase byla slyšet úleva.

 

"Něco s ní je," pronesla Enn bezbarvým hlasem.

 

"Cože?" Bill najednou klečel vedle ní a zkoumal Kaitlinin zdravotní stav. "Musí do nemocnice! Dane, půjdu s nima. Napiš hlášení. Jeffe..." Otočil se i na posledního člena výpravy a zmlkl.

 

"Myslím, že bude nejlepší ji odnést k Brumbálovi."

 

"Tomu Brumbálovi?" Enny se pohledem střetla s... "Kdo vlastně jste?!" vypálila na hnědovlasého muže. Ten už nyní nebyl zarostlý ani starší. Z původního vzhledu mu zůstalo jen to ušpiněné oblečení.

 

"Na představování teď není čas. Jestli upadla do bezvědomí díky nundovi, je vysoce pravděpodobné, že nepřežije, pokud se jí nedostane správné péče. Chyťte se přenášedla, rychle!" Vytáhl odkudsi z kapsy mapu Británie a natáhl ruku k nim. Enny z něj nemohla spustit oči. Mají mu věřit? Byl to přeci ten špeh, před kterým je Bill varoval...

 

"Puls pořád slábne!" Hlas Billa ji dokonale probral. Chytila sestřinu ruku a i spolu se svou ji přitiskla ke kusu papíru. Stejně tak učinil i Bill.

"Nesnáším tenhle druh cestování," procedil skrze zuby ještě předtím než se svět kolem nich dal do pohybu.

 

"Souhlasím s tebou," vyhrkla Enn ihned po dopadu.

 

"Ale, to je mi vzácná návštěva. Vítejte v Bradavicích. Rád tě zase vidím, Bille." Dívka vzhlédla k promlouvajícímu.

 

"Pane řediteli." Mladý Weasley se pousmál. Ihned však zvážněl. "Potřebujeme pomoct!"

 

"Madame Pomfreyová je na cestě do ředitelny," řekl smířlivě a přešel ke Kaitlin. "Nundu, je to tak?" Otočil se k Enny. Ta na něj vyjeveně zírala.

 

"To jako... víte všechno?" vyhrkla nakonec. Jejich společník se uchechtl.

 

"Ani zdaleka ne tolik, kolik bych si přál, slečno." Věnoval jí úsměv a povstal.

 

"Enny. Lewisová," dodala ještě. Do místnosti najednou bez klepání vtrhla zdravotnice a Enn s Billem ji uvolnili místo.

"Bude... Bude v pořádku?" skousla si Enny ret. Kait jí přišla jako bez duše, strašně bledá... Celkově vypadala, jako by už nepatřila mezi živé.

 

"Popravdě, netuším, slečno. Už jen to, že tak dlouho přežila poté, co na ni dýchl nundu... Zázrak! Já toho ale moc nezmohu. Radím vám ji ihned odvést k Mungovi." Všechny přítomné si prohlédla vážným pohledem. Enn si založila ruce na hrudi a několikrát rychle zamrkala, aby zahnala slzy.

 

"V tom případě se musíme vydat na cestu!" dostala ze sebe.

 

"Výborný nápad. Vytvořím vám další přenášedlo." Brumbál přešel ke svému pracovnímu stolu a vzal do ruky jeden brk. "Žádného doporučení zřejmě nebude třeba. To, že pracujete na samotném ministerstvu kouzel vám zajistí utajení." Zase ten klidný úsměv. Enny to nechápala.

 

"Děkujeme," natáhla se pro předmět a vrátila se s ním ke Kaitlin. Za tak krátkou chvíli tolik přemisťování... Kdyby to nebylo nutné, protestovala by. Pro svou sestru by to ale podstoupila klidně i vícekrát.

Enn rozhodně nebyla u Munga poprvé. Ihned zamířila k recepci a oznámila čarohostesce potřebné informace. Netrvalo to dlouho a už u nich byl lékouzelník s asistenty.

 

"Musíte počkat zde. Dáme vám vědět, jak na tom je." Zastavil je lékouzelník, když chtěli s Billem pokračovat až do pokoje.

 

"Ale...!"

 

"Enn, pojď. Tam stejně nebudeme k ničemu platní." Bill ji vzal kolem ramen a zavedl do čekárny. Tam byl k jejich překvapení i Jeff, který vlastně ani Jeffem nebyl.

 

"Dozvím se už konečně vaše jméno?" vyjela na něj Enny.

 

"Oh, omlouvám se. Remus Lupin." Podal Enn ruku. Ta si ho chvíli měřila stále nedůvěřivým pohledem, nakonec však vsunula svou dlaň do jeho a stiskla.

 

"I za daných okolností - jsem ráda, že znám vaši pravou tvář," šeptla a ruku stáhla. Všichni tři pak ztratili pojem o čase a čekání se jim zdálo nekonečné. Enny přecházela sem a tam po místnosti a tvrdohlavě odmítala kafe, které vždy přinesl Bill.

 

"Já přísahám, že tomu šéfovi něco udělám!" zasyčela a konečně si sedla.

 

"On za to nemůže," povzdychl si Bill.

 

"Poslal nás tam! Musel vědět, že to bude nebezpečné!"

 

"To vy jste ale věděly taky, Enn. Pracujete v oboru, který... se bez nebezpečí neobejde."

 

"Já- Máš pravdu. Když ale... Pokud se nevyléčí... Budu si to klást za vinu!"

 

"To neříkej. Mohlo se to stát komukoli," šeptl Remus. Enny se na něj zadívala. V ten moment se otevřely dveře a vstoupil lékouzelník, který Kait přijímal. Enny se bleskurychle postavila.

 

"Co je s Kaitlin? Co je s mou sestrou?!"

14.11.2008 14:13:23
Aladima
Prohlašuji, že veškeré povídky týkající se Harryho Pottera jsou zcela nezištné a veškerá práva náleží J.K.Rowlingové. Práva si dělám pouze na mnou vymyšlené postavy.
Ostatní povídky a postavy patří pouze mně.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one