My world of fantasy...

Tak Enny konečně sesmolila první kapitolku k téhleté povídkce..mě osobně se líbí..Hmm..jen jsem zvědavá, jak na to asi tak navážu..=D Ale budu se snažit..
Ale stejně - komentáře se očekávají, jasné? =D

***

"Let číslo 375 společnosti Air France, směr Barcelona - Káhira. Cestující, prosím, dostavte se k odbavení!" ozvalo se z reproduktorů. Z lavičky se zvedla mladá, štíhlá dívka, hnědé vlasy světlejšího odstínu se jí zaleskly v dopoledním slunci.

"Kait?" otočila se na brunetku ležící vedle.

"Nech mě spát, mami," zamumlala.

"Kait! Letí nám letadlo!" zkusila to hlasitěji. Zabralo to.

"No jo porád! Že já se do toho nechala uvrtat," hořekovala.

"Nebrblej, ségra. Tu dovolenou si zasloužíme."

"Ty máš taky hned ve všem jasno, co Enn?"

"Ani ne, ale v tomhle jo!" zamířila k přepážce s úsměvem na tváři. Kaitlin jen zakroutila hlavou a následovala ji.

"Stejně si to budu pamatovat," začala znovu, když už seděla v letadle, které právě vzlétalo.

"Co? Tu úžasnou dovolenou, kterou prožijeme?" zaculila se na sestru Enny.

"Fajn, vzdávám to. Taky všechno překroutíš," rezignovala Kaitlin a opět zavřela oči. Enn si z příručního zavazadla vytáhla knížku a dala se do čtení. Asi po půl hodince letu se letadlo zatřáslo, Enn schovala obličej za knihu a čekala, kdy se Kait ozve.

"Přísahám, že je to naposledy, co sem se nechala překecat k tomuto způsobu dopravy!" procedila její sestra skrz zaťaté zuby.

"Ale no tak, byla to jen turbulence," bavila se Enny.

"Turbulence neturbulence, letadla nesnášim! Příště se přemístíme!"

"Haha, a já to mám jako udělat jak?"

"Přenesu nás obě. Taky už ses to mohla naučit," zabrblala si tiše pro sebe.

"Prosím tě, ty z toho naděláš. Tak mi nejde přemisťování, no. Ty se zas nedokážeš...," oponovala sestře vesele.

"Ok, každá umíme něco. Nebudem to probírat na veřejnosti," zarazila ji Kaitlin...

"Dámy a pánové, připoutejte se, prosím! Budeme přistávat," oznámila po několika hodinách letu letuška.

"Konečně!" drapla Kaitlin po pásu. "Příště bude po mém, zbytečně utracený peníze."

"Nebrblej pořád, aspoň jsi se proletěla."

"Hm, a co mi to dalo? Nic," zavřela Kait oči a pevně stiskla opěrku, letadlo začalo klesat. Dívka se uvolnila až když stroj úplně zastavil.

"Tak pojď," vstala Enn a i s taškami zamířila k výstupním dveřím. Venku ji ovanul teplý vítr. Slunce přímo žhnulo a na přistávací ploše muselo být nejméně padesát stupňů.

"To bude extra horká dovolená," uslyšela za sebou Kaitlin.

"Vím, co vybírám, ne? Máme půl hodiny, pak nám jede bus k bungalovu. Musíme najít kufry a projít kontrolou," vyjmenovávala Enny.

"Hele, zadrž! Už tak toho mám až nad hlavu, vezmeme to postupně," vydala se k hale. O dvě hodiny později už se Kait spokojeně rozvalovala na posteli a pozorovala vybalující si sestru.

"Proč to nenecháš na jindy? Budeme tu dva týdny."

"Hledám plavky, nevíš, kam jsem je strčila?"

"Možná ke mně," pronesla lišácky Kaitlin.

"Zapomeň, vybalovat ti nebudu," dala si Enn ruce v bok, na tváři jí pohrával úsměv.

"Hm, tak to mi nevyšlo," zazubila se na sestru a otevřela své zavazadlo.

"Vzdávám to," klesla Enny do křesla a nad kufrem mávla hůlkou. "A plavky nikde," povzdychla si.

"Ale jo," mávla jí s nimi Kait před nosem. "Byly fakt u mě. Mákni, těším se do bazénu," popoháněla ji. Po chvíli už se obě ponořily do osvěžující vody.

*****

Do pokoje se i přes zatažené závěsy draly sluneční paprsky.

"Kait? Děláš si ze mě srandu?! Ty ještě spíš!" vřítila se do pokoje Enny a otevřela okno dokořán.

"No a? Jsem unavená," posadila se dívka na posteli a široce zívla.

"Ségra, je pět odpoledne! Za to, že jsi až do deseti trajdala někde venku, já nemůžu. Dneska máme narozky, takže jdem do města. Vstávej!" strhla z ní peřinu.

"Fajn, jsem připravená," vstoupila do obýváku o hodinu později.

"To je dost," popadla Enny tašku a zavřela za sestrou dveře. Pak mávla hůlkou a jejich bungalov pro jistotu zabezpečila.

"Tenhle bar se mi líbí," ukázala na přízemní budovu Kaitlin, oblečená do přiléhavých minišatů, když dorazily do centra města.

"Ok, asi to budeš chtít rozjet, jelikož dvacet nám není každej den, což?"

"Si piš! Jako bys mě neznala."

"Právě, že tě znám. Nemusíme to přehnat!"

"Neboj!" zaculila se Kaitlin na sestru a vešla do baru.

"Vždycky, když řekneš ´neboj´, tak se něco stane," zachmuřila se Enny, ale vešla dovnitř. Barem se rozléhala neznámá rychlá píseň.

"Kait? Kde zas sakra vězí?! Sotva vešla!" prozkoumávala celý podnik.

"Na, napijem se," podala jí najednou Kaitlin skleničku s alkoholem. "Tak na nás!" přiťukla a na ex obsah polkla. Enn si jen srkla. "Mňam, jdu pro další! Najdi stůl," odběhla zpět k baru. Enny si povzdechla. Rozhlédla se po lokále. Volných míst bylo poskrovnu.

"Kde to vázne?" zaskočila ji opět Kait. "Jdeme támhle dozadu," popadla sestru za paži a táhla Enn dál od vstupu.

"Nemůžem jít jinam? Někde, kde je to... klidnější? Víš, že diskotékové bary nesnáším."

"Probůh, Enny! Alespoň dneska to nech plavat! Kopni to do sebe!" přistrčila k ní skleničku. Enn se pro ni natáhla a poslušně si lokla. "Do dna!" dívka rezignovala a znovu se napila. "Super, tady máš druhou. Všechno nej, ségra!"

"Nazdar, holky. Trsnete si?" přitočil se k nim neznámý kluk kolem dvaceti.

"Jasen!" vyskočila ze židle Kait.

"Já tu počkám," hlesla do prázdna Enny.

"Budete mít ještě nějaké přání?" oslovila ji asi po hodině servírka.

"Jahodový džus."

"Hned vám ho přinesu," připsala nápoj na účet a vrátila se k baru. Po chvilce se vrátila s objednaným pitím.

"Díky," s chutí se napila. Kaitlin od doby, kdy šla tančit, neviděla. A to ani když na pár písniček tančila i ona. Z kouře už se jí motala hlava, vstala a pomalu se sunula k tanečnímu parketu.

Sestru spatřila asi po deseti minutách hledání. Prodrala se k ní ve změti tančících páru.

"Kaitlin?! Jdu se projít!" křikla jí do ucha. Dívka jen kývla a znovu se přilepila ke chlapci s rudými vlasy. Oba už byli značně podnapilí. Enn se vrátila pro kabelku a pak už se konečně zhluboka nadechla nočního vzduchu. Prošla celou dlouhou ulici tam a zpět. Když se blížila zpět k podniku, kde sestru zanechala, zastavila se. Venku právě stála ona servírka a zamykala dveře.

"Promiňte? Už zavíráte?"

"Ano, dneska dříve, než obvykle. Bude zde soukromá akce," usmála se na ni servírka.

"Byla jsem tu se sestrou, nevíte jestli odešla sama?"

"Tančila s tím zrzkem?" Enn jen kývla. "Ano, ti bar opustili spolu, kam měli namířeno, netuším," pokrčila omluvně rameny.

"Děkuju," zamumlala Enny a zajela si rukou do vlasů. "Já věděla, že se něco stane! Kaitlin Lewisová, já tě zaškrtím!" sykla. Tušila, že nic nenadělá, vrátila se proto zpět do jejich bungalovu. V obývacím pokoji se natáhla na pohovku a uvažovala nad tím, kde se Kaitlin zasekla. Kolem páté ráno ji probralo šramocení v chodbě, rozespale si protřela oči. Ani nevěděla, v kolik usnula.

"Kaitlin?" šeptla tiše. Pokojem se rozlilo světlo, Enn přivřela oči. Kaitlin se zbědovaně opírala o stěnu. "Kde jsi sakra byla?!" vyjela na ni hned. Trochu se ale zarazila. Takovou Kait neznala, i když byla opilá, dokázala odmlouvat. Teď však jen sklesle došla až k ní.

"Promiň," omluvila se.

"Ségra, vysyp to, co se stalo?" dala jí ruku na rameno. Bála se toho, co řekne.

"Tohle byl totální úlet..."

"Jakej úlet?"

"Já... Enn, já s ním ulítla!" snažila se mluvit klidně Kaitlin.

"To jako myslíš, že jsi s ním..."

"Jo, spala jsem s ním!" křikla už. "A nejhorší je, že ani nevím, jak se jmenuje," koukla na sestru uslzenýma očima. "A... Líbil se mi, víš?"

"Bože! Já věděla, že tě tam nemám nechávat samotnou. A co když z toho to... NO, co když budeš v tom?" nakousla nepříjemné téma.

"Nestraš!"

"Jen uvažuju nad následky."

"Tak neuvažuj, víš, jak to pak dopadá."

"Nechápu to, vidělas ho poprvé a..."

"Hele! Tohle bylo... Normálně to nedělám!"

"Ještě aby jo," pousmála se konečně Enny. "Běž si lehnout, bude ti líp, proberem to pak."

09.03.2008 19:48:59
Aladima
Prohlašuji, že veškeré povídky týkající se Harryho Pottera jsou zcela nezištné a veškerá práva náleží J.K.Rowlingové. Práva si dělám pouze na mnou vymyšlené postavy.
Ostatní povídky a postavy patří pouze mně.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one