My world of fantasy...
Tak první kapitola ke zbrusu nové povídce..Snad se bude líbit...A komentujte :D
***

 

 

Byl krásný sluneční den. Vypadalo to, že to bude klidný den jako každý jiný. Ale opak byl pravdou.

Na zahradě jednoho rodinného domku polehávali tři mladí kluci a o něčem se tiše bavili. Občasní kolemjdoucí mohli sem tam zaslechnout něco, co vzdáleně připomínalo výbuch smíchu. Jeden z nich se doslova zalykal smíchy. Avšak po chvíli je však z jejich sladkého nic nedělání vytrhl zvuk zvonku a vysoký ženský hlas.

„Remusi, běž otevřít ty dveře.“

Jeden z chlapců se ne moc nadšeně zvedl a přes dům zamířil k domovním dveřím, za kterými už někdo netrpělivě postával. Líně je otevřel, když ale viděl tu, která za nimi stála, úplně zkoprněl.

„Teda, ty na mě koukáš jak bába na telenovelu,“ zasmála se černovlasá dívka.

To už se ale ozval dusot a z haly se vyřítili zbylí dva kluci.

,,Co ti tak dlouho tr...."nedokončil větu Sirius. 

http://www.webgarden.cz/fckeditor/editor/images/spacer.gifJames zůstal jen zírat s otevřenou pusou. Nemohl odpoutat oči od dívek, které stály ve dveřích.

"Ehm, to je moje sestřenice, Kattelin," vypadlo konečně z Remuse. "A tohle.." zasekl se a prosebně se podíval na Katt.

"Kaitlin, moje kamarádka," ušklíbla se černovláska.

Remus si koutkem oka všimnul, jak se kluci vzpamatovali a  pomohli holkám s kufry. Moony se znovu tázavě zahleděl na černovlásku. Když ji viděl naposled, tak jí bylo pět let a snažila se mu vytrhat všechny vlasy. Teď však před ním stála skoro dospělá žena s úsměvem na tváři.

"Ehm, Katt, co ty tady?" zeptal se konečně.

"Vaši ti o tom neřekli?" podivila se. "Stěhuju se sem."

Sirius, který jí zrovna odnášel kufry, se na ni bleskově otočil a obdařil ji jedním ze svých oslnivých úsměvů, než se zeptal: "Proč se stěhujete?"

"To je na moc dlouho," zavrtěla hlavou dívka, obešla oba dva kluky a vešla do domu.

To už do haly vběhla i paní Lupinová a dívku obejmula. http://www.webgarden.cz/fckeditor/editor/images/spacer.gif,,Ahoj teto, nevadí, že jsem si sebou přivedla kamarádku?“

"Ne, vůbec to nevadí, zlatíčko," usmála se na ni paní Lupinová.

"Aspoň tu budeš někoho mít, po tom, co se stalo...A tvoje kamarádka je jistě hodné a milé děvče."

Na Kaitlinině tváři se v tu ránu objevil pobavený úsměv.

,,Třeba se vám podaří usměrnit kluky..." A to bylo poslední co Poberti slyšeli, než Moony zavřel dveře dělící jeho pokoj a chodbu.

.,,Proč jsi mi neřekl,že máš tak pěknou sestřenici?"zeptal se Black.

,,Jo ," přidal se James, "proč si nám neřekl že přijedou? A...“

"Nevěděl jsem to," zastavil Remus příval otázek.

Siriuse to však neodradilo a nadechoval se k další otázce....Ale vyrušilo je zaklepání. O pár vteřin později dovnitř nakoukla kštice rudých vlasu a prohodila něco ve smyslu ,,večeře".

Než se Remus nadál, Sirius a James vyběhli ze dveří a hnali se přímo do kuchyně. Nevěděl, jestli to bylo tím, že byli tak hladoví a nebo už chtěli být ve společnosti obou dívek. Nakonec jen pokrčil rameny a vydal se za nimi.

Když dorazil do kuchyně, oba jeho kamarádi očima hltali dívky, které se nerušeně bavily mezi sebou a jich si očividně nevšímaly.

Remus došel až k lince a potichu se zeptal matky:,,Co tady dělá?Neměla by být touhle dobou někde se strejdou a tetou v Americe na dovolené?"

,,Víš,"ozvala se žena po chvilce ,,Eleonor a Thomas byli zavražděni a….Jack je nezvěstný," odmlčela se, ,,Smrtijedi je napadli, když byla Katt ještě ve škole." 

Nejmladší Lupin tomu nemohl uvěřit, jeho teta a strýc jsou mrtvý, bratranec nezvěstný a jediný kdo z jejich rodiny zbyl byla Kattelin. Najednou pocítil vůči dívce neskonalou lítost.

„To...je mi líto," vpadlo z něj nakonec.

"Mě taky," povzdechla si žena. "Katt teď bude potřebovat podporu, tak doufám, že se na vás můžu spolehnout," pohlédla na něj a vzápětí na Siriuse s Jamesem, kteří ,,nenápadně“ sledovali obě dívky. 

"Samozřejmě, mami," ujistil ji Remus.

To už ale odnášeli jídlo na stůl. Dívky přerušily debatu a otočily se čelem ke stolu. Teprve teď si mohli chlapci dívky pořádně prohlédnout, tedy alespoň od pasu nahoru. Obě byly velmi pohledně,jen Kaitlin vypadala poněkud veseleji a méně nevyspale. Nakonec si všichni nandali jídlo,popřáli dobré chuti a začali jíst.

Ticho nyní narušovalo jen cinkání příboru a mlaskání,které pocházelo převážně od mužského osazenstvahttp://www.webgarden.cz/fckeditor/editor/images/spacer.gif.

"Siriusi, to musíš tak mlaskat?!" nevydržel to po pěti minutách Remus.

"Já za to nemůžu," hájil se Tichošlápek s plnou pusou a nechtěně tak kamaráda poprskal.

Kaitlin, která při Remusových slovech zvedla hlavu, vyprskla smíchy, když viděla mladého Lupina poprskaného http://www.webgarden.cz/fckeditor/editor/images/spacer.gifod hlavy až k patě od špenátuhttp://www.webgarden.cz/fckeditor/editor/images/spacer.gif.

"Ty teda vypadáš,"  zasmála se i Kattelin.

Tichošlápek přestal žvýkat a díval se na smějící se dívku. Vůbec neposlouchal, co říká, avšak problém nastal, když se na něj dívka otočila a zeptala se ho:

,,A co si o tom myslíš ty, Siriusi?"

Teprve když si uvědomil smysl dívčích slov, tak zmateně zamrkal a hledal pomoc u Jamese. Jenže ten, k jeho smůle, byl zabrán do rozhovoru s druhou kráskou.

"No..já..."

"Teda, že by náš Cassanova ztratil řeč?" začal se smát Remus. "Teda Siriusi..."

"Já za to nemůžu," ohradil se hned. "Prostě jsem vás neposlouchal, no..."

"Ptala jsem se," usmála se na něj opět Kattelin, "co si myslíš o famfrpálu."

"O famfrpálu?" otočil se na ni zprudka James.

Následoval dlooooohý monolog, který nevedl nikdo jiný než Dvanácterák. Holky byly po cestě trochu unavené a proto si šly lehnout už v devět hodin. Když jim Jane (paní Lupinová) ukázala pokoj a zavřela za sebou dveře, Kaitlin se hned rozpovídala:,

„Hele ,kdo byl ten hezoun? Kolik mu je? Myslíš,že se mu líbim? Není to ten Potter, který se nechal vyfotit s družstvem Kudleyských Kanonýrů? Ná...."

,,Ano je to on" přerušila svou kamarádku Kat.,, A taky ten, který je až po uši zamilovanej do nějaký holky od nich. Aspoň to tvrdí Remus. Nic pro nás. "

Kaitlin se na svou skorosestru dívala, jakoby do ni hrom uhodil. Takovou ji neznala. Katt byla vždy usměvavá a nikdy nezvýšila hlas, přesto však měla respekt. Ale teď? Byla jiná…smutná.

"Katt..jsi v pořádku?"

„Vypadám snad na to?" vyjela na ni opět černovláska. "Promiň, Kai," omluvila se hned, "je toho na mě v poslední době moc."

"Vždyť já vím," přisedla si k ní Kaitlin a objala ji. "Ale ty to zvládneš. Jsi silná. A navíc. Viděla jsi Siriuse? Ten na tobě mohl oči nechat."

,,Myslíš?"zvedla oči a upřela je na kamarádku. Ne, neplakala, nikdy. City většinou brala slabost. Měla je pečlivě schované za zdánlivě tvrdou slupkou. I Kaitlin trvalo dlouho, než se přes ni dostala.

,,Vážně si myslíš, že se mu líbím?" zeptala se znovu.

,,Nemyslím,já to vím"upřesnila kamarádka a obejmula ji.

"Hm, ale mě Sirius přijde jako ten typ kluka, co použije a odhodí. Navíc bratránek na to i tak nějak narážel.."

        "Uvidíš, co se z něj vyklube. A přece jenom. Máme na to dost času, ne?" mrkla na ni. "Teď o prázdninách a pak v Bradavicích. A taky on není jediný kluk na zemi."

"Stejně jako Potter není jediný," rýpla si i Katt a usmála se.

Kai se zaraženě podívala na dívku sedíc vedle ní na posteli.

,,Nebo,ty jsi snad přehlédla, jak se na tebe James díval? Toho by si všiml i slepej..."

,,Ten ne," přerušila ji rusovláska.

Poté se obě dvě sklátily na zem pod tíhou smíchu.

Sirius, James i Remus se rozhodli, že si raději už také půjdou lehnout. Když procházeli kolem dívčího pokoje, zaslechli jen smích a ránu. Nejprve se tam chtěli vrhnout, ale když se znovu rozezněl chodbou dívčí smích, tak pokračovali v cestě do ,,svého“ pokoje.

"Jsou ty dvě normální?" zeptal se James v okamžiku, kdy se za nimi zabouchly dveře od pokoje.

 "Těžko říct," odvětil Sirius, který sebou okamžitě hodil na postel. "Ale jsou to kočky, co?" ušklíbl se. "Jsi nám zatajil, že máš tak hezkou sestřenici, Remusi."

 "A udělal jsem dobře," mračil se Náměsíčník.

 "Co je?" všiml si jeho podivné nálady James.

"Jde o Kattelin."

"Co s ní?" zaujalo oba chlapce.

      "Jde..o její rodinu,“ upřesnil. ,,No,“ začal, ,,ona už právě ta její rodina ...ehm, no..není. Teď jsme její rodina my. Já, táta a máma.

,,Počkej, chceš říct, že jí rodiče zavrhly….nebo jsou Smrtijedi?“

„Tichošlápku, já myslím, že Kattelininy rodiče jsou mrtví. Je to tak, Moony?"

Otázaný si promnul oči, zhluboka nadechl a vydechl a pak jen řekl: ,,Ano"

Nikdo se neodvážil promluvit. Jakoby se nad nimi slovo vznášelo a hrozilo jim, že skončí stejně jako Mossovic rodina.

"To je děsný," vypadlo nakonec ze Siriuse.

"To jo no.." souhlasil James. "Ale kluci, když mě teď omluvíte, tak já jdu spát. Mám toho už plný kecky," na důkaz svých slov zívl, zavrtal se do postele a přes hlavu si přetáhl polštář.

"Je normální?" podivil se Sirius. "Vždyť je půl desáté.."

"Taky jsem unavený," zamumlal Remus.

"Super..takže se jde spát, jo?" zamručel Tichošlápek.

"Jo!"

07.03.2008 18:59:39
Aladima
Prohlašuji, že veškeré povídky týkající se Harryho Pottera jsou zcela nezištné a veškerá práva náleží J.K.Rowlingové. Práva si dělám pouze na mnou vymyšlené postavy.
Ostatní povídky a postavy patří pouze mně.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one