My world of fantasy...
Jméno / odeslat anonymně
Opište prosím kontrolní kód "5582"
:-):-D:-D:-P:-O:-(:-B:-/:-o;-)B-):-X>-)]-|[-][-]love
Abigail: Jak už jsem ti říkala, nad délkou komentáře jsem vyvalila oči a nestačila zírat. Takže ti za něj ještě jednou moc a moc děkuji, udělala jsi mi obrovskou radost, ani nevíš jakou :-* Jinak vím, že se ti epilog moc nelíbil a popravdě kdybych to psala teď a ne v časovém presu, asi by byl trochu jiný, hlavně by povídka byla delší... ale celkově by to stejně dopadlo tak nějak podobně...

Každopádně ti děkuji za všechny ty slova a prostě za všechno... A jak mě to napadlo? Divila by ses, co všechno se dá při hodině fyziky vymyslet... ale šílený to je, to uznávám... ale moje fantazie je moje fantazie, no... Ale těší mě, že si myslíš, že jsem to udělala reálně, to byl původní účel a snažila jsem se, abych z charakterů postav nevybočila...a ano, James/Kuba, trefila ses se jménem

Takže ještě jednou moc děkuji, zlato :-*

Kaitlin
Takže… co k tomu říct?

Ohledně epilogu… víš, že se mi nijak extra nelíbil… Ne, že by byl špatně napsaný, to ani zdaleka ne. Je to prostě jen osobní nelíbení se děje…

V tvojí povídce jsem podruhé v životě, v té „papírové“, „povídkové“ formě, dostala možnost vyměnit prostředí, absolutně ale absolutně změnit prostředí, město zemi, svět… A opět se mi to moc líbilo. Je to jedno z mých stálých přání, prostě se tady a teď sebrat, sbalit svých pět švestek, odjet, začít jinde, jinak, znovu, v úplně jiném světě a už se nikdy nevrátit. A to je přesně to… podala si to dokonale, cestování realitami a tak, a tu možnost si nám nikomu nedala, aby to bylo fér, což je škoda, ale být to na mě, zůstala bych prostě tam, v Ala-bala-světě, aspoň v té „knižní“ možnosti. Takhle to na mě končí vlastně téměř věřitelně a odporně reálně, což je ale asi vlastně pochvala, pro tebe.

A já spíš než jen ten epilog, si tu dovolím zkritizovat celé tohle tvoje dílko.

Nedovedu si dodnes představit, jak tě něco takhle švihlého, takový příběh mohl napadnout, ale byl úžasný, bavil mě, moc. Od začátku až téměř do konce.

Když jsi mi ho poslala napoprvé ten začátek, přišlo mi to dokonale ujeté a přitažené za vlasy. Už první kapitoly byly zvláštní, dřív jsem si mockrát představovala, jak bych vzájemně seznamovala své kamarády a jaké by to bylo vyrazit někam s takovou uměle utvořenou skupinou. Až mnohem později mi došlo, že ta tvá skupina šesti holek ze začátku by vlastně klidně fungovat mohla, protože já jsem ten jediný článek, který vyčnívá a ty ostatní prostě nezná. Tím víc si cením toho, že i tak v příběhu vystupuju.

Když jsi nás rozprskla do tří nových světů, teprve mě to pořádně začalo bavit. Harry Potter je moje oblíbené povídkové prostředí, takže s tím jsem neměla nejmenší problém, povídky z oblasti TW mě nikdy nezaujaly a nečetla jsem nikdy asi žádnou, která by byla celá, vždy jen kousky, které někdo ze známých začal, víc nic… A Eragon, do toho prostředí jsi mě vtáhla ty, víceméně násilím, ale dostalo mě od počátku moc. A přesně podle mých sympatií k prostředím se potom vyvíjel můj vztah ke třem částem povídky… viz předchozí komentáře.

Co rozhodně můžu vyzdvihnout, je tvůj dokonalý smysl pro realitu. Jak už jsem psala, neznám všechny „reálné“ postavy, nicméně:

Kathleen je poslední, koho bych mohla hodnotit, takže do toho se i pouštět nebudu.

Jane jsem taky nikdy přesně hodnotit nemohla, jen tak podle toho jednoho setkání a dál podle toho, co si tak nějak myslím… nicméně, pokud ses do její povahy trefila, tak blahopřeju. Odvažuju se tvrdit, že se ti ji povedlo provést příběhem tak, že to byla pořád tatáž osoba na konci jako na začátku, žádné šílené povahové skoky a tak. A skončila stejně reálně jako začala. Je škoda, že jí to v závěru s Eragonem, kterého „zdědila“, nevyšlo, ale k té postavě se to tak prostě hodilo.

Kate… Kate je další postava, kterou přesně nezanalyzuju. Ale zase bych řekla, že ji minimálně z vyprávění a vlastně i osobně znám přeci jen víc, než předchozí dvě, takže aspoň něco. Nejsem Kate schopná úplně vyhodnotit v průběhu povídky. V době, kdy byla v Bradavicích, mi přijde asi až neuvěřitelně svatá, začínám se v ní orientovat a vidět v ní tu Kate, kterou znám, až ke konci a řekla bych, na základě svého skromného pozorování, že ses trefila krásně. Když zavřu oči, vidím tu slečnu stát v pátek na Majálesu v objetí s Jamesem (trefila jsem to fiktivní jméno?) a pokud ji chci přemístit do téhle povídky, prostě jen změním prostředí a ji v něm nechám tak, jak jsem ji viděla předtím, a hle, je to přesně ona.

Trochu jiný pocit mám ohledně Roc
2. 1/2

Trochu jiný pocit mám ohledně Roch, je to asi problém všech autorů, sami sebe vidíme prostě jinýma očima, a když se použijeme do povídky a máme tu možnost na sobě něco změnit nebo třeba jen upravit, uděláme to… Roch je upravená ty, netvrdím, že úplně není ty, ale není tak úplně ty. :-D.

Od počátku mě nejvíc zajímaly ty zbylé dvě postavy. Mel a Beth. Beth neznám tak dobře, ale dosud si vzpomínám na její stejně horlivou reakci jako Melinu tenkrát v té čajovně a nadávání na Jaka… Zavařila’s jim to moc pěkně, musím uznat… A mockrát jsem je tam obě v těch jejich častých ironických otrávených a nepříjemných poznámkách viděla a slyšela, obě, stejně jako v tom horlivém chování. Prostě celé ty dvě. Když se pak uklidnily, posunuly se do poloh, v kterých je moc neznám. Beth vůbec, Mel lehce. Mel jsem si taky lehce dovedla v té klidné, spokojené poloze představit, s Beth mi to trvalo déle… až kyž jsem si pak vzpomněla na kachničku, bylo vyřešeno i to.

Nevím, jestli by Beth dokázala takhle v klidu dořešit vztah s Jakem, myslím, že by byl bouřlivější, ale budiž, je-li to jediné, a asi je, co mi zcela nesedí, máš skvělou bilanci.

Protože, když jsem takhle projela prvních šest postav, zbyla mi jediná poslední. Ten její konec ti nezapomenu, protože je prostě odporně reálný, ale jinak… Amy je jediná, kterou můžu skutečně vidět a říct, zda ano, či ne… A říkám ano. Amy není já, je můj obraz převedený vašimi pohledy, vašima očima… je to část mě, tak jak mě vidíš ty a řekla bych že i třeba Mel a Asti a tak… A je to moc pěkný obraz, většinou reálný, je skoro děsivé, jak přesně to odhadl ten konec, ale prostě i tak to nejsem úplně já, přesto jsem moc ráda, že je Amy jaká je, protože takhle mě vidíte vy a je to skvělé vidění, můžu si asi blahopřát.

A řekla bych že především můžu blahopřát tobě, dokázala‘s všechny tyhle rozdílné postavy „reálné“ vzít, prsknout do jiného světa, nechat je přizpůsobit každou podle svého, od poznámek Mel a Beth, přes stesk Kate a Roch až k Aminu nadšení, přidat k nim dalších sedm postav z jiných knih, které jsi sice trochu upravila ale pořád to všechno v mezích toho, jak je vidím nebo jsem schopná vidět v těch „originálních“ příbězích, dát tomu děj, spád a humor.

Ta povídka mě neuvěřitelně bavila, jsem moc ráda, že vznikla, a ještě radši, že mi leží doma v polici …

Teď už jen hurá do boje a pokračování dalšími příběhy…
anonym: Jsem moc ráda, že se líbila :) Děkuji



Thesis: Mooooc díky :) A tak všechny jsem dát nemohla a přiznávám, že v tom hrály roli osobní sympatie. A jo, tečka, definitivní.. :) Každopádně jsem hrozně moc ráda, že se ti líbila. Opravdu. A děkuji ti za všechny ty komentáře během celého příběhu.



Maya99: Oh, hrozně děkuji za tolik chvály, to si ani nezasloužím :) Každopádně jsem ráda, že se ti to líbilo. A snad se ti bude líbit i další tvorba. =) A stejně jako Thesis ti chci poděkovat za vytrvalé komentování, moc si toho vážím. :)
Kaitlin
Ohromující...je krásný, že jsi všechny neuvrhla do stínu lásky a bezmezné oddanosti sobě nevzájem, i když bych si asi nestěžovala. Je mi líto, že nějaké vztahy nevydržely, jiné naopak balancují nad propastí.

Celkově ale tahle povídka měla úžasný děj, myšlenku, postavy...prostě všechno, co někde nemůžu najít a mě se moc líbila

Těším se na to, až si budu moc přečíst další tvorbu od tebe a za Sen ti moc a moc děkuju

Maya
Hned jak jsem se dneska dostala na net, přečetla jsem si Epilog. Pěkné, pěkné... Jen mi přijde trochu líto, že jediní dva, kteří se dali dohromady, byla Rochelle a Draco, třeba Eragonovi a Jane bych to taky přála. Ale nevadí...

Takže definitivní tečka za touto povídkou? Škoda. Byla vážně moc hezká a ráda jsem jí četla. Myslím, že se ti fakt povedla. Děkuji za příjemně strávené chvilky u ní. :)
Tak dočteno,povídka se mi opravdu moc líbila,děkuju ti za ni
11.07.2011 19:29:07
Aladima
2
Prohlašuji, že veškeré povídky týkající se Harryho Pottera jsou zcela nezištné a veškerá práva náleží J.K.Rowlingové. Práva si dělám pouze na mnou vymyšlené postavy.
Ostatní povídky a postavy patří pouze mně.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one