My world of fantasy...
Poslední tečka za Snem =)
****

Život každé z šestice dívek se pomalu začínal ustalovat. Většina věcí zůstala tak, jako byla před jejich návštěvou fantasy světů, ale něco málo se přeci jenom změnilo. Nyní měly nezapomenutelné vzpomínky na dobrodružství, které zažily, a navíc i získaly nové přátele a známosti. Každé z nich to ovlivnilo život jinak, některým míň, některým víc, ale všechny to trochu změnilo. A hlavně to změnilo jejich pohled na svět a na svůj vlastní život. Začaly si víc vážit věcí, které pro ně předtím byly samozřejmostí. Nyní dokázaly víc ohodnotit přátelství a rodinu, poznaly už, jaké to je, ztratit něco z toho.

Rochellin život víceméně pokračoval pořád stejně. Nastoupila na svou vysněnou školu, seznámila se se svými spolužáky a s učivem a zdála se opravdu spokojená s tím, co měla. Navíc teď měla něco, o čem se jí prve ani nezdálo. V Dracovi našla opravdového přítele, kterého z celého srdce milovala. Zpočátku si nemyslela, že by tento jejich vztah mohl vydržet. Měla ho ráda sice už dlouho, ale přičítala to hlavně tomu, že to již dříve byla její platonická láska a pak navíc i jeden z mála kamarádů, co měla v Bradavicích. Postupem času se však ukázalo, že jejich vtah je den ode dne pevnější. Draco si velmi rychle zvykl na nové prostředí, našel si nové přátele a vypadalo to, že už by tento svět za nic neměnil. Měl zde vše, co potřeboval. Milující rodinu, přítelkyni a dva nejlepší přátele, o kterých věděl, že ho nikdy nezradí.

Co se týkalo Kate, tak ta žila stále stejně. Zvykala si na novou školu, stále byla se svým přítelem a tak celkově si neměla na co stěžovat. Její život se konečně ustálil a zdálo se, že ho nic nemůže narušit. Ve třídě získala několik nových přátel, za které byla opravdu ráda, ale přesto se stále vracela k těm starým. Ti byli pro ni ze všech nejdůležitější a nikdo je nemohl nahradit. Přidal se k nim však další člověk, na kterého nedala dopustit. Přátelství s Blaisem jí opravdu vydrželo a ona za to byli rádi. I když Katie měla výhrady k jeho životnímu stylu, on se nehodlal měnit. A ona ho nakonec měla ráda takového, jaký byl. I když stále střídal holky jako ponožky. Pořád tak trochu doufala, že jednou najde takovou dívku, od které už nebude schopen odejít. Ale zdálo se, že tento den je ještě v nedohlednu.

Ani Elizabeth se moc nezměnila. Jen se začala víc učit, aby konečně dokončila střední školu. K jejímu překvapení ji některé předměty začaly i víc bavit. Nemusela však dlouho pátrat, proč tomu tak bylo. Přestože s Jacobem je nyní poutalo jen přátelství, navzdory počátečním nesympatiím ho nyní brala jako jednoho ze svých nejlepších přátel. Věděla, že na něj se může kdykoliv spolehnout a že on jí s čímkoliv, co bude potřebovat, poradí. Překvapilo ji, jak dobře si rozumí s jejími ostatními kamarády. Ale byla za to ráda, líbilo se jí, že zapadl do jejího života a světa, ve kterém žila. A on konečně přijmul fakt, že se už do svého pravého domova nevrátí. Nato také poznal, že veškeré jeho problémy se zapadnutím byl jen jeho vnitřní blok. Jakmile si přiznal, že nyní opravdu patří sem, vše bylo o mnoho lepší. Sice věděl, že některé věci a někteří lidé mu budou chybět vždycky, smířil se s tím, že toto prostě nezmění.

Pokud někomu výlet do jiné země opravdu změnil život, tak to byla Melania. Začala pohlížet na život z jiného úhlu a naučila se také řešit věci po svém. Už před problémy neutíkala, naopak se jich snažila zbavit. A k jejímu překvapení to i šlo. Všechno bylo konečně v pořádku, ona se cítila skvěle a navíc měla někoho, kdo s ní mohl trávit volný čas. Seth jí byl k dispozici pokaždé, když ho potřebovala. Nějakou dobu s ním dokonce i chodila, ale nakonec se vrátili zpět k přátelství, které však stále balancovalo na pokraji lásky. Ani jeden však nechtěl narušit to hezké, co mezi nimi bylo. Byli rádi, že mají jeden druhého a že se na sebe můžou vždycky spolehnout, ať už se dělo cokoliv.

Pro Ameliu se zas tak moc věcí nezměnilo. Pořád žila ten samý život, který měla předtím. Jen nyní měla dva nové přátele, na které nedala dopustit. Přestože s Eragonem se stále občas neshodla a nezřídka na něj byla kvůli něčemu naštvaná, stal se pro ni opravdu dobrým kamarádem, na kterého nedala dopustit. A co se týkalo Murtagha, tak toho měla snad ještě radši. Ve skutečnosti ani nevěděla, jestli ho má ráda ještě jako kamaráda nebo už něco víc. Zatím se ale nerozhoupala k tomu, aby to nějak zjistila. Jejich přátelství pro ni bylo natolik důležité, že se bála, aby ho neztratila. A tak pořád váhala, co má nebo nemá dělat dál. A jak to tak vypadalo, konečné rozhodnutí ještě bylo v nedohlednu.

Oproti ní Jane nedělalo problémy, aby se dala s Eragonem dohromady. Nějakou dobu jim to dokonce klapalo, ale pak zjistili, že jejich povahy prostě nejdou dohromady. Po rozchodu spolu víc jak měsíc nemluvili, ale poté si navzájem začali chybět. Nic víc než přátelé pak už ale nebyli, ani jeden z nich už netoužil po vztahu s tím druhým, věděli, že přátelství je to, co mezi nimi vždy mělo být. Přesto jim však mělo být přáno víc jak to, Eragon totiž začal cítit jisté sympatie k Janině sestře, která také nevypadala, že by jí byl tento mladík proti mysli.

Poslednímu člověku, který věděl o výměně mezi světy, Kathleen, se do života vmíchalo hned několik lidí. Ať už to bylo jakkoliv neuvěřitelné, právě Kath se jako jediná stýkala se všemi kluky, kteří přišli do jejího světa spolu s jejími kamarádkami. Ostatní holky se většinou bavili jen s těmi, se kterými strávily měsíc v jejich světě. Na Kathleen se však obraceli jak kluci z Bradavic, se kterými chodila na stejnou školu, tak Murtagh, který měl také podobné zaměření. Nebylo výjimkou, když za ní některý z nich přišel s tím, že vůbec nechápe, co se po něm ve škole chce. Dost často přišli i všichni najednou. Díky těmto setkáním se jejich nově nabyté přátelské stále víc a víc utužovalo. Seth a Jacob ji navštěvovali z jednoho prostého důvodu. Zjistili totiž, že bydlí velmi blízko sebe, takže občasné nehlášené návštěvy nebyly nic neobvyklého. Jediný, s kým se skoro nevídala, byl Eragon. Ten jen občas dorazil se svým bratrem, ale vzhledem k tomu, že studoval na druhé straně města, než většina ostatních, neměl moc času na přátelská setkání.

 KONEC

********************************************************************************************

 

Tímto se s touto povídkou loučím a doufám, že se vám líbila. :) Chtěla bych vás teď, všechny kteří jste to dočetli až sem, poprosit o nějaký ten komentář. Nemusí to být nic závratného, jen by mě zajímalo, kolik lidí celkem to četlo. :)

Předem moc děkuji

Kaitlin

 

01.05.2010 15:52:47
Aladima
Prohlašuji, že veškeré povídky týkající se Harryho Pottera jsou zcela nezištné a veškerá práva náleží J.K.Rowlingové. Práva si dělám pouze na mnou vymyšlené postavy.
Ostatní povídky a postavy patří pouze mně.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one