My world of fantasy...

Přiznávám se, že je pro mě těžké rozloučit se s touhle povídkou. Přestože jsem ji začala psát jako svoji druhou povídku a původně měla být krátká, nakonec se z ní vyklubal dlouhý příběh, který stále rostl a rostl. I když u mě nejdříve jednoznačně vedla Minulost, postupem času jsem začala přikládat větší důraz této povídce. Najednou mě bavila mnohem víc a také Natalia mi byla bližší, než hrdinka z druhé povídky. Vždycky jsem se těšila na psaní kapitol k Návratu, pokaždé jsem se ocitla ve světě, kdy jsem si mohla dělat, co jsem chtěla a nemusela se moc ohlížet po pravidlech a podobně.

Vždyť Nat byla od začátku nespoutaná holka, co si pokaždé žila po svém. A i když to někdy přeháněla, myslím, že i vy čtenáři jste ji měli rádi. Že se mi z ní nakonec podařilo udělat sympatickou postavu a doufám, že jsem tady v tom případě nesklouzla do Mary Sue. Snažila jsem se, aby Natalia působila jako obyčejná holka. Prořízlou pusu teda měla vždycky, ale nějaké schopnosti? To snad ne. Naučila se sice žít v kouzelnickém světě, dokonce se naučila i kouzlit, ale rozhodně se nemůže řadit mezi nějaké superhrdiny. Aspoň to je můj názor, takhle jí vidím. Nemůžu mluvit za vás ostatní. Ale měla jsem ji ráda, ráda jsem psala její osud…A jen nerada ji teď opouštím.

Ale každý příběh jednou musí skončit. A i když se mi to nelíbí, i tenhle. Nemělo by smysl v něm dál pokračovat. Už je v něm všechno, co v něm být mělo. Sice se to oddálilo od původní zápletky, kdy měla Nat jen vysvobodit Siriuse z Oblouku, ale vůbec mi nevadí, že to nakonec dopadlo takhle. Myslím, že je to dokonce lepší, že příběh i poté pokračoval, že jsem dovedla všechny postavy až do konce. Nakonec – já jsem s touto „povídkou“, jak to stále troufale nazývám, přestože rozsahem už je to spíš román, více jak spokojena. Asi to zní arogantně, ale za tím si budu stát. Jestli jsem napsala kraviny a slátaniny, jako že určitě jo, ještě aby ne, tak to bylo spíš v jednorázových povídkách a také v Minulosti, která v poslední době sklouzla někam, kam jsme vůbec nechtěla. Ale Návrat považuji za docela slušnou „povídku“, ať si kdo chce říká co chce. Je to jen můj názor, nikomu ho nenutím.

Ještě bych na závěr chtěla dodat pár takových věcí.

Povídka měla společně s prologem a epilogem 72 kapitol. Ve wordu mi zabrala celkem 473 stránek, přičemž každá kapitola začíná na nové stránce. A dohromady má povídka 252 873 slov (úvod a doslov nepočítám). Což je docela dost, ne? I mě to překvapilo.

Takže to je asi tak všechno, co bych k tomu chtěla říct.

Tohle je poslední tečka za Návratem ztraceného, povídky, která mě doprovázela celý rok.

23.07.2008 20:24:59
Aladima
Prohlašuji, že veškeré povídky týkající se Harryho Pottera jsou zcela nezištné a veškerá práva náleží J.K.Rowlingové. Práva si dělám pouze na mnou vymyšlené postavy.
Ostatní povídky a postavy patří pouze mně.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one