My world of fantasy...

8. KAPITOLA - DALŠÍ LIDÉ V DOMĚ ČÍSLO 12

Ahooj, tak co, jaký byl první den ve škole? Přežili jste?? =D No já zatím jo, vzhledem k tomu, že jsme měli jen dvě hodiny a nic jsme nedělali..Vlastně nám představovali novou spolužačku, je to jakási holka z Německa a bude u nás rok..=D Ale na to, že se učí česky teprve tři týdny, tak je docela dobrá..Já bych ani nekvákla..=D No ale na druhou stranu od nás ze třídy odešla jedna kámoška, což mě teda moc mrzí..=(
Ale tenhle týden by měl být ještě v pohodě..Dvě třídy jsou na úvodním kurzu, takže tu chybí pár profesorů a máme míň hodin. Ale netěším se na zítřek. Hned první hodinu máme francouzštinu, změnili nám profesorku a teda to bude teror. Skoro nikdo nic neumí, ta předchozí po nás nic nepožadovala, ale teď...To asi polovina třídy proletí =D
No tak těch keců už asi bylo dost, užijte si kapitolu, ale nevím, jestli se bude líbit..=( No každopádně nezapoměňte komentovat, ať vím, jaká je to hrůza.
Jo a ještě, MSM bude asi v pátek, na víkend mě chtěj šoupnout na chatu, abych nemusela být doma sama (Hmm a zrovna bych to brala). tak si s sebou aspoň vezmu notebook a budu se snažit něco napsat (v poslední době mi to nějak nejde..Už takový týden jsem nic nenapsala..=()))
Tak pa
Kaitlin
_________________________________________________________

Čas běžel jako voda. Z Nat a Ginny se stávaly lepší a lepší kamarádky. Obě už si plně věřily a svěřovaly si i ty nejtajnější věci. Nat řekla své nové kamarádce i věci, které nikdo jiný nevěděl. Byl to první člověk, kterému se nebála nic říct. Řekla jí úplně vše. O rodině, kamarádech, ale také o tom, jaká byla dřív a co všechno vyvedla. A to samé udělala i Ginny. Jejich vztah byl lepší a lepší.

Zato s Ronem to bylo stále horší. Natalia se s ním každou chvíli kvůli něčemu chytla, ať už kvůli maličkostem a nebo vážnějším věcem. Ronalda dívka přiváděla přímo do šílenství, každou chvíli byl vzteky celý rudý, zatímco Nat to brala s chladnou hlavou, jako obvykle. Nemohla si pomoci, ale Ron jí byl strašně nesympatický.

Zato s dvojčaty si Natalia docela rozuměla. Přišli na Grimmauldovo náměstí hned v úterý večer a zůstali tam několik dní. Ze začátku se divili, jakou si to našla jejich malá sestřička kamarádku a co si to proboha vyvedla na hlavě, ale pak uznali, že jí to sluší. A s Natalií si docela užili, po tom, co jim o sobě něco řekla poznali, že i ona je pro každou blbinu. Ginn se jim také svěřila, kam po večerech tajně chodí a jak se je Ron pokaždé snaží shodit. Fred dostal na svého bratra pořádný vztek a chvíli dokonce přemýšlel o tom, jestli není on a Percy adoptovaný. Ginnino rozhodnutí o tom, jak chce žít dál plně akceptovali. A ona věděla, že oni ji budou chápat. Udělali to samé.

Do baru Apollo totiž tajně chodili dál a setkávali se s Willem, Jackem a zbytkem party. Přes den s tím nebyl žádný problém, Molly byla ráda, že je její dcera šťastná. A o večeru nikdo vědět nemusel. Od Tonksové sice dostaly pořádného sprda, jenže to nebylo kvůli tomu, že někam chodí, ale že se dají tak snadno odhalit. Poradila jim, ať si příště zamknou pokoj a pustí si tam tlumenou hudbu, zatímco budou pryč. Nikdo by je tak neměl podezírat. A opravdu to fungovalo, Ronald jim už do pokoje nelezl a když ho to přece jen napadlo, měl smůlu. Ty dny totiž byli na ústředí dvojčata a slíbili holkám, že je budou krýt.

Ginny a Natalia si tak nerušeně užívaly přítomnost Willa a Jacka. Během dne se potulovali po městě, navštěvovali nejrůznější místa, ať už to byla kina, fotbalové zápasy, všelijaká muzea, restaurace a spoustu dalších věcí. Večery pak trávili buď v barech, nebo někdy zašli do divadla či na večeři.

A tak uběhl celý týden. Týden, během něhož si z Ginny pomalu stávala úplně jiná osoba. Už jí nedělalo problémy se napít, vodit se s Jackem po městě za ruku a dokonce ani neodmítala nabízenou cigaretu. Nataliina společností jí změnila. Ale dnešní den, v neděli, se mělo na Grimmauldově náměstí cosi změnit. Dnešní den měla přijet Hermiona Grangerová.

„Ach jo,“ povzdechla si Nat.

Právě seděla s Ginny na posteli ve svém pokoji. Vlastně už to nebyl jen její pokoj, od včerejška tam bydlela i Ginny. Kromě Hermiony měl přijet i Bill Weasley s Fleur, na nějaký čas se sem opět přestěhovali dvojčata a dokonce i Charlie přijel z Rumunska za rodinou. Dvojčata měla pokoj vedle Rona, Ginnin byl připraven pro Hermionu a horní pokoje paní Weasleyová nachystala pro své nejstarší syny. A dole v patře byl Řád.

„Předtím jsem si ztěžovala, že je tu málo lidí a teď bych zas chtěla, aby nepřijeli.“

„Chápu tě, ségra,“ pokývala hlavou Ginn. Takhle už si říkaly docela dlouho. „ani mě se to moc nezamlouvá. Hlavně teda to, že přijede Hermiona. Na bráchy se těším, ale bojím se, že ona nám nedá pokoj a bude chtít. Abychom byli,“ zašklebila se, „slušné holčičky.“

„Což mi samozřejmě jsme,“ zazubila se Nat.

„Jo, pokud nepočítáš to, co se děje venku. Jinak jsme úplní andílci.“

„Ale stejně je to sprostý, vyhodit tě z pokoje, jen kvůli jedný holce. Nahoře na půdě je místa dost,“ zakroutila Natalia hlavou a Ginny vyprskla smíchy.

„Vždyť je tam prachu jako..jako..no to je fuk, prostě je tam bordel.“

„Náhodou, Nym mi hned první den nabízela, ať se tam nastěhuju.“

„No jo, ale Tonksová. Ale stejně je super, že to na nás nepráskla. Ale ten výslech pak. „A jakej je ten Jack?“ napodobila hlas mladé bystrozorky. „A jak líbá? A je hezkej? A Nat, jak to máš s tím Willem?“

„Jo, je fakt hrozně zvědavá. Ale mám ji ráda. Stokrát víc než tvého bratra, promiň.“

„V pohodě. On je Ronánek malinko natvrdlej a blbej. Žádná novinka. Ale stejně je nejlepší, jak se vždycky parádně vytočí, zatímco ty zůstáváš klidná. Ten jeho pohled,“ smála se.

„Jo, to za to fakt stojí. Jen se obávám, že proti mně naočkuje i Grangerovou a pak i Pottera, až přijede.“

„Hm, to máš asi pravdu. Jenže Hermiona je kamarádka a Harry..“

„Tvůj bejvalý. No, nevím jak se na tebe budou tvářit. Vsaď se, že už jim Ronánek všechno vyslepičil. A já budu za tu největší krávu pod sluncem.“

„Tak ať. Vždyť na jejich názoru nezáleží. Já, Fred, George, Tonksová, kluci s Jess a Lis vědí, jaká si doopravdy. A mamka a Řád tě zas mají za hodnou holku, tak co řešit. Na těch třech nesejde.“

„To je taky fakt. Dáš si cigáro?“

„Jo, jasně,“ souhlasila hned Ginny a o okamžik později jim Nat oběma zapálila.

„A stejně je to divný. Tys byla hodná dceruška, já oprsklá holka z budoucnosti a přece jsme se daly dohromady.“

„To jo, ale jsem za to ráda.“

„Ginny, Natalio, Rone“ uslyšely najednou a okamžitě típly cigarety, vzali si žvýkačky a otevřely okno.

„Ano mami?“ zakřičela v odpověď Ginn.

„Pojďte okamžitě dolů. Každou chvíli tu má být Hermiona s Billem, Fleur a Charliem.“

„Jo, už jdem,“ křikla a otočila se k Nat. „Proč si ten můj bratr musí brát takovou husu.“

Natalia pokrčila rameny: „Nemám páru. Ale asi bysme měly jít,“ a vyšly z pokoje.

„No to je doba,“ poznamenala paní Weasleyová, když sešly dolů. „Artur říkal, že už tu budou. Kde je ten Ronald?“

„Sedí nahoře v pokoji,“ oznámila jí Ginny. „Trucuje.“

„Prosím tě proč?“ divila se její matka.

„Ále, jen malá výměna názorů,“ pokrčila Nat rameny. „Pořád se nemůže přenést přes to, že jsem tu taky.“

„Děti, děti,“ zakroutila hlavou paní Weasleyová. „Kdy vy konečně dostanete rozum?“

Nat a Ginn vyprskly smíchy. Ony dvě a rozum?

„Mami, to nemluvíš s námi, viď?“ ujistila se Ginny a spolu s Nat odešly do kuchyně. Paní Weasleyová si jen povzdechla.

Pak už však zaslechly zaklepání na dveře a Molly odběhla otevřít. Dovnitř se vhrnulo hned několik lidí. Natalia poznávala Kingsleye, Artura Weasleyho, ale zbytek neznala. Aspoň ne osobně. Byl tam jakýsi vysoký mladík s dlouhými, rudými vlasy, který se držel za ruku s nádhernou ženou. Nat si domyslela, že je to Bill s Fleur. Pak tam byla samozřejmě Hermiona, tu poznala, další zrzek, to musel být Charlie a..

„Co ten tu dělá?“ šeptla Nat, která stála ve dveřích do kuchyně, překvapené Ginny. „Myslela jsem, že přijede až za dva týdny.“

„Já taky,“ kývla hlavou Ginn.

„Konečně jste tady,“ přivítala je paní Weasleyová. „Pojďte rychle do kuchyně,“ hnala je dovnitř. „Holky, uhněte z těch dveří, ať můžou vejít!“

Dívky poslechly a opravdu uhnuly. Teda spíše se přesunuly do rohu místnosti, pozorovaly ostatní a o něčem se tiše bavily. Ani si nevšimly, že už jsou všichni v místnosti. Jakmile se však Natalia pobaveně rozesmála, okamžitě na sebe upoutala pozornost.

„To je Natalia,“ představila ji paní Weasleyová. „Můj syn Bill, jeho snoubenka Fleur,“ ukazovala na jednotlivé osoby, Hermiona, Harry a Charlie.“

„Těší mě,“ usmála se na ně Nat a potají mrkla na Ginny. „Hodně jsem o vás od Ginny slyšela.“

„On tu Ron není?“ zajímalo Billa.

„Ale je,“ vmísila se do toho Ginn. „Ale on se s námi odmítá bavit. Teď zrovna trucuje v pokoji.“

„Já jsem slyšela něco jinýho,“ zapojila se i Hermiona.

„Já ti to říkala,“ prohodila Natalia k Ginny.

„Paní Weasleyová, můžeme jít nahoru?“ zeptal se Harry a na Ginny se za celou tu dobu ani nepodíval.

„Jistě, drahoušku. Pokoje máte v druhém patře. Harry, ty hned první dveře napravo, Hermiona druhé nalevo.“

„Děkujeme,“ přikývla Hermiona a spolu s Potterem opustili místnost.

„Vidělas to,“ otočila se hned Ginny k Natalii. „Ani se na mě nepodíval. Měla jsi pravdu. Nemělo by to cenu.“

„Co by nemělo cenu, Ginny?“ zajímalo paní Weasleyovou.

„Ale nic, mami. Jen se o něčem bavíme. Můžeme jít taky nahoru?“

„To víš že jo. Ale nejdřív ukážete Billovi, Fleur a Charliemu jejich pokoje.“

„No jo,“ zahuhlala Ginn a vyšla z pokoje.

V závěsu za ní šla Natalia a pak zbytek. Holky celou cestu nahoru mlčely a ostatní na tom byli stejně. Když všem ukázaly pokoj, kde budou bydlet, chystaly se zpět, ale byly zaraženy.

„Ginny,“ zavolal na ni Bill.

„No co je?“ pronesla.

„To se s námi ani nepřivítáš?“

„A měla bych?“ zašklebila se dívka, ale v dobrém smyslu.

„No, já myslím že jo,“ vyšel na chodbu i Charlie. „Rád tě vidím, sestřičko.“

„To já vás taky,“ usmála se Ginn a oba je objala. „Chyběli jste mi.“

Nat to všechno jen pozorovala ze schodů, věděla, že do tohohle se míchat nemá. A ani nechtěla.

„Do kdy tu budete?“ zeptala se Ginny.

„Až do svatby.“

„Tak to jsou ještě dva týdny,“ vyjekla nadšeně. „Už jsem se bála, že tu budu jen s Nat a těmi třemi.“

„Hele, Ginn, ty ses nějak změnila,“ prohlížel si jí Bill. „Nemyslím ten účes, o tom už mi psala mamka. Jen tak mimochodem, sluší ti to. Dřív jsi byla z Harryho a Hermiony nadšená..“

„Vy to nevíte?“ divila se Ginny. „Harry se se mnou rozešel. Tak nevím, proč bych měla být nadšená. No a nezapomeň, že pořád budou s Ronánkem a to prostě nejde vydržet.“

„Proč trucuje?“ chytl se toho Charlie.

„Ale, zase se se mnou pohádal,“ ozvala se Natalia od schodů.

Kluci se na Natalii překvapeně podívali. Úplně zapomněli na to, že tu je.

„Takže to jsi ty, ta tajemná cizinka z budoucnosti,“ zašklebil se Charlie a Nat si všimla, že jeho gesta jsou dost podobné Ginniným.

„Jo, už to tak asi bude,“ usmála se Natalia.

„A co si našemu bratříčkovi udělala?“ zajímalo Billa.

„Skoro nic. Nelíbí se mu moje společnost, to, že mu říkám Ronánku. No prostě úplně všechno, co se týká mě.“

„Aha. Takže jste si prostě nepadli do oka,“ poznamenal Charlie.

„Hele, tak my už jdeme. Nechcem vás rušit,“ vmísila se do toho Ginn a odtáhla svoji kamarádku k nim do pokoje.

Poté, co bezpečně zavřely dveře, se znova posadily na postel a opět si zapálily. Bavily se o tom, co večer podniknou, dnes totiž odpoledne jít ven nemohly, kvůli příjezdu ostatních. Ale nic jim nemohlo zabránit v tom, že půjdou v noci opět ven. Zatímco si povídaly a Nat si pouštěla svoji oblíbenou muziku na plný pecky, Ginn už si na to totiž zvykla, kdosi zaklepal na dveře. Když ale nikdo neotvíral, otevřel si sám.

„Ginny,“ vyhrkl Charlie, když uviděl sestru s cigaretou.

„A do prdele,“ zděsila se mladá Weasleyová. „Zavři prosím, já ti to vysvětlím,“ hodila na něj psí oči.

Charlie tedy vešel a opět za sebou zavřel. Natalia mezitím vypnula hudbu, která doteď hrála a pak upřela na mladého muže oči, stejně jako její kamarádka.

„Můžeš mi říct, co mělo tohle znamenat?“ uhodil na ní.

„Já..Charlie, že to neřekneš mamce,“ prosila. „Zabila by mě.“

„Když my vysvětlíš, co to mělo znamenat,“ posadil se na posteli a vyčkávavě hleděl na svoji sestru.

„No tak prostě kouřím,“ pokrčila Ginn rameny.

„A důvod?“ zamračil se Charlie.

„Protože chci. Neříkej, žes to nikdy nezkoušel.“

„Ale jen párkrát. Víš co by tomu řekla máma?“

„Jo, zarazila by mi vycházky a zakázala se kamarádit s Nat, protože ví, že ona kouří,“ odvětila dívka.

„Takže to máš od ní.“

„Ne!“ protestovala. „Ona za nic nemůže, nenutila mě. Rozhodla jsem se sama.“

„Ale nabízela ti to.“

„Hele, já tu jsem taky,“ ozvala se Natalia, které se nelíbilo, že se o ní baví.

„Všiml jsem si,“ utrousil mladý muž a otočil se na Natalii. „Pěkně mojí sestřičku kazíš.“

„Kdyby se s ní Harry nerozešel, neudělala by to,“ hádala se Nat. „Já jí do toho nenutila, řekla mi o to sama.“

„Ale Ginny, proč? Copak se kvůli němu budeš trápit a kazit si život?“

„Ale já se netrápím. Právě díky tomu jsem poznala, co opravdu chci. Už nechci být ta hodná dceruška, co dělá všechno jen tak, jak to má být. Chci taky žít. Mít kamarády, chodit ven. A ne trčet v baráku jako to dělá Ron celý týden. Chci si užívat.“

„Ona vás mamka pustí ven?“ došlo Charliemu.

„Jo, pustí. Díky Nat tu mám teď kamarády. A fajn kluka,“ přiznala.

„To ti to truchlení dlouho nevydrželo. A slyšel jsem cestou, že Ron pořád tvrdí, že chodíte přes noc ven.“

„Kecá,“ pokrčila rameny Nat. „Jen nás chce před vaší mamkou shodit, nic víc.“

„Myslím, že ne. Ne po tom, co jsem viděl. Vy dvě prostě lezete v noci ven za klukama někam do baru nebo na diskotéky.“

„A co když jo?“ vypadlo z Ginny. „Řekneš to mamce? Budeš jako Ronánek?“

„Ne,“ překvapil je Charlie. „Dělejte si co chcete, ale jestli na vás mamka přijde, máte průšvih. A pořádnej. Takže být vámi, tak toho nechám. Aspoň dokud je dům plný lidí,“ mrkl na ně a zvedal se.

„Takže ty nám to nezakážeš? Nepráskneš to vaší mamce?“ divila se Nat.

„Ne, ve vašem věku jsem dělal něco podobného,“ usmál se. „Jen mě překvapilo, že ses na tuhle cestu dala i ty. Zřejmě budeš po nás, ségra. Ne jako Ron a Percy. Uvidíme se na večeři,“ a odešel.

Ginny s Nat se na sebe udiveně podívaly. Tak tohle opravdu nečekaly. Očekávaly, že bude nějaké kázání a tak, ale nic. Stejně jako s Tonksovou.

„Máš prima bráchu,“ usoudila po chvíli Natalia.

„Jo, to jo. Ani to kouření mi nezatrhl.“

„Hele a víš že docela ujde,“ zazubila se Nat. „Ne jako třeba Ron, nic proti, ale ten mě teda moc nebere. Kdyby měl Charlie tmavý vlasy a nemít já Willa, klidně bych do něj i šla.“

„Hele, brzdi, jo? Vždyť je o sedm let starší než ty.“

„No a?“ divila se Natalia. „To není tak hrozný. U některých párů je rozdíl i dvacet let. A i víc. Třeba takový ty dvacetiletý slečinky, co si nabrnknou šedesátiletýho, bohatýho dědka.“

„No, ale Charlie není bohatý a ty nejsi dvacetiletá slečinka.“

„A co. Jen jsem řekla, že docela ujde. Nic víc.“

„Já vím,“ usmála se Ginn.

„Hele a má holku?“ nedala si pokoj Natalia.

Odpovědí jí byl letící polštář. Nat na nic nečekala, pohotově ho chytila a mrskla zpět. Pak vyběhla ze dveří s Ginny v patách. Hned na chodbě se srazila s Ronem, kterého povalila na podlahu, ale nevšímala si toho a hnala se dál. Než se Ronald stačil vzpamatovat, prohnala se kolem něj i jeho sestra.

„Holerová,“ křikl Ron za Nat.

Ale bylo to zbytečné. Nat ho ani neslyšela. Jen zdrhala do kuchyně. Jen co tam vpadla, Ginn tam byla také. Vysmátá Natalia se okamžitě schovala za Charlieho, který stál u stolu, a použila ho jako štít. Když už ani o to nepomáhalo, oběhla stůl a zase z kuchyně zmizela. Stejně jako Ginny. Za sebou nechali jen zmateného muže, který se ještě teď divil, co ty dvě vlastně vyvádějí. Ale ty už dávno s dusotem vyběhly do druhého patra. Nat se chovala v mezeře pod schody. Ginny se zarazila, když svoji kamarádku neuviděla a nakonec vlítla k Ronovi a Harrymu do pokoje.

„Neviděli jste Nat?“ vybafla na ně.

„Jo, naposled, když mě sejmula na chodbě,“ zavrčel Ron.

„To mě nezajímá,“ opáčila Ginny. „Myslela jsem potom.“

„Tak v tom případě ne,“ promluvil Harry a konečně se na Ginny podíval. Už předtím si všiml, že je obarvená a ostříhaná, ale teď si jí konečně mohl prohlédnout. Slušelo jí to, ale on měl přeci jen radši tu zrzavou krásku Ginny.

„Tak dík za pomoc. Najdu si jí sama. a kde je vlastně Hermiona?“

„Šla do knihovny. Nemůže být ta tvoje kamarádka tam?“ napadlo Harryho.

„To těžko,“ zašklebila se Ginny. „Nesnáší čtení. Jak ses vlastně měl u příbuzných?“

„Šlo to. Ty?“

„Skvělý. Každý den jsme někde jinde. V kině, na fotbalu, v divadle. No prostě super prázdniny.“

„To chodíte jen vy dvě?“ divil se Harry.

„Ne, s kámošema. Nat si tu nějaký našla a pak mě seznámila. A přece nebudu trávit volno v zatuchlým baráku.“

„Ginny víš já. Mrzí mě..“

„V pohodě, Harry. Nedělej si s tím starosti,“ usmála se a zmizela z pokoje.

Harry se jen překvapeně podíval na Rona, který téměř celou tu dobu mlčel: „Co se s ní stalo? Ona a mudlovský kamarádi?“

„Za to může ta Natalia. Jsou jen spolu a každou chvíli někam zmizí. Minule jsem je pozoroval z okna, ty kluci pro ně chodí až skoro sem, vždycky se scházejí na rohu ulice. Dokonce jsem venku viděl ségru s cigaretou, ale mamka mi nevěřila. Že prej nemám Natalii rád a tak.“

„Ginny? A cigareta? To se ti jen zdálo.“

„Ne, nezdálo,“ zakroutil Ron hlavou. „Ta holka jí úplně zkazila.“

„To bys poznal. Oblečení by bylo nasáté od kouře.“

„Nepoznal. Natalia totiž kouří a nijak se tím netají. I mamka to ví. A nevadí jí to. Dokonce se zdá, že má tu holku i ráda. A ona se před ní přitom jen pořád přetvařuje. Jen díky tomu je pouští ven.“

„Rone, to je naprostá blbost. Ginny by přece..“

„Ne, kamaráde, prostě se smiř s tím, že je stejná jako ta pitomá Holerová.“

03.09.2007 15:23:53
Aladima
Prohlašuji, že veškeré povídky týkající se Harryho Pottera jsou zcela nezištné a veškerá práva náleží J.K.Rowlingové. Práva si dělám pouze na mnou vymyšlené postavy.
Ostatní povídky a postavy patří pouze mně.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one