My world of fantasy...

4. KAPITOLA - PŘÍTELKYNĚ

Když se druhý den Karolína probudila, zjistila, že Ginny už je vzhůru a je v koupelně, jelikož odtamtud bylo slyšet šumění vody. Vyhrabala se teda z postele a také se vydala směr koupelna, aby se nějak zkulturnila. Když se obě dvě převlékly, vydaly se dolů o hospody, kde si obě dvě objednaly snídani. Zatímco Ginny si objednala nějaké Musli, Karolína raději zvolila jakýsi chléb, i když se to chlebu na který byla zvyklá moc nepodobalo, a k tomu obyčejný pomerančový džus, její oblíbené pití. Ginny se jejímu výběru docela divila, ale nakonec se rozhodla to bez poznámky přejít. Po nějaké půlhodině se vrátily zpět na pokoj a každá se posadila na svojí postel. Nastalo ticho. Každá měla na tu druhou spoustu otázek, ale ani jedna nechtěla začít.

"Kdo vlastně jseš," prolomila ticho Ginny. "Teda jako odkud jsi, z jaké doby a tak. A jak to, že si hned věděla, kdo jsem."

Karolína věděla, že jí čeká dlouhé vypravování, ale nevěděla, čím začít. Bylo toho tolik,

"Asi ti to bude připadat divné," začala, " ale já vlastně nejsem z tohohle světa." Ginny se na ní podívala jak na blázna. "Pochop, můj svět není jako tenhle. Teda popravdě je úplně stejný, ale něco jako je magie v něm vůbec neexistuje. Myslím, že jsem pochopila jak to je. Podle mě existuje mnoho světů a ten můj je cosi jako mezisvět. Žádná magie a tak. Naopak tam žije mnoho lidí, kteří vidí do určitého světa a pak o tom píšou příběhy. Lidé si myslí, jakou mají bujnou fantazii, ale ve skutečnosti pouze popisují to, co už viděli. No a právě jedna takováto žena, Rowlingová, vidí, teda bude vidět to tohoto světa. Teda přesněji do světa Harryho Pottera.

"Chceš říct, že prostě vidí to, co Harry dělá a tak?"

"Přesně tak. Vydala už šest knih, každá kniha je o jednom jeho ročníku. Co dělal on, jeho přátelé i nepřátelé a tak."

"Tak to jsem tam jako byla taky jo. No super. Miliony lidí si můžou přečíst jaká jsem a tak,"

"No to jo. Ale neboj. Tebe popisovala jako milou holku, která byla několik let beznadějně zamilovaná do Harryho."Ginny zčervenala. Věděla, že Karolína mluví pravdu, to co teď řekla bylo víc než pravdivý.

"Tak to teda znamená, že o mě víš všechno?"

"To těžko," odvětila Karolína, "spíš jen základní věci a tak. A taky jen do konce šestého ročníku, co Harry odjel domů. Dál už nic."

Ginny si uvědomila, že teda neví nic o té bitvě a tak.

"No ale co ty? Pověz mi něco o sobě. Zatím si jen mluvila o svém světě a tak," chtěla se Ginny něco dozvědět o své nové spolubydlící.

"Kde bych začala.. Tak narodila jsem se 22.2.1990 v Praze," Ginny vykulila oči, když si uvědomila, že je Karolína ještě ze vzdálenější budoucnosti než ona sama. " Mám, teda měla jsem jednoho bráchu, byl o tři roky mladší, ale i přes naše neustálé hádky jsem ho měla ráda." Ginny jí chápala. Sama měla několik sourozenců a také věděla, co to je je ztratit. "No byli jsme asi jako každá rodina. Úžasná mamka s taťkou, skvělá babička a děda a tak. A taky úžasný kámošky a dokonalá třída, kterou jsem měla moc ráda."

"Hmm, chápu že to musí být pro tebe těžké je všechny ztratit. A jak ses prosím tě dostala sem?

"No byly jsme s nejlepší kámoškou v Praze, ještě nakoupit nějaké vánoční dárky, u nás bylo třiadvacátého prosince, a taky zajít do kina." Když spatřila Ginnin nechápavý výraz dodala: "To je prostě nějaký příběh, který se zfilmuje, takže to hrajou vždy nějací herci. Ten váš byl taky jako film. Proto se nediv, že jsem tě hned poznala, protože u nás tě hrála holka, která vypadala úplně jako ty. Asi nějaká dvojnice z jiného světa."

Ginny se zašklebila. Představila si, jaký by to asi bylo tu holku poznat.

"No a ten den jsme byly na jednom takovém příběhu. Chystaly jsme se už jít domů, když jsem uviděla nějaký krámek, který tam nikdy nebyl. Mezitím, co šla kamarádka na záchod, jsem šla do toho krámku, protože mě na první pohled zaujal. Když sem tam vešla, zjistila jsem, že tam je mnoho knih, které mám ráda. Ale pak mě upoutala jedna. Nesla totiž název POBERTI. Nedalo mi to abych jí nevzala do ruky, moc dobře jsem věděla co to znamená, ale divila jsem se, že sem tu knihu ještě v životě neviděla. A v okamžiku, kdy sem jí vzala, jsem se najednou začala propadat, no a zbytek už znáš."

Ginny se na chvíli zamyslela. Uvědomila si, že Karolína toho o jejich světě ví opravdu hodně. A pak jí napadla jedna otázka:

"Hele a kdo byla teda tvoje oblíbená postava?"

"Nóó, to je těžký," usmála se Karolína. "Ve vaší tobě to byl tvůj bratr Ron, úžasný smolař a byla s ním sranda, ale taky ty, Harry a Hermiona. No ale pak jsem taky měla ráda pár postav z minulosti, které tady určitě potkáme. Vždycky mi byli hrozně sympatický Sirius a James Potter.

"No tak to se ti moc nedivím. Mě byli tihle dva z vyprávění taky dost sympatický. Jen jsem zvědavá, jací budou doopravdy. Fakt jsem zvědavá jací byli Harryho rodiče, jeho kmotr a taky Remus. Chudák, toho to opravdu vzalo," povzdechla si Ginny a ani si neuvědomila, že řekla něco divného.

"Ginny, co se stalo?" zeptala se Karolína, které to neušlo. Ginny si to očividně uvědomila a tak se dala do vypravování, co se stalo o prázdninách. Zjistila, že se jí poměrně ulevilo, když to mohla konečně všechno někomu říct. Věděla, že Karolína jí pochopí. Povídaly si takhle celý zbytek dopoledne a i odpoledne. Na oběd úplně zapomněly. Obě dvě měly pocit, že si našly skvělou kámošku, která jim rozumí. Pověděly si toho tolik, že když se k večeru vypravily na Příčnou ulici nakoupit si věci do školy, měli pocit, že se už znají odjakživa.

Nejdříve společně zašly do banky, kde si vyzvedly peníze a poté se vydali k madame Malkinové pro nějaké hábity. Nezapomněly ani na společenský hábit, který měly na letošek předepsaný. Zatímco Ginny si zelený hábit, který jí ladil s barvou vlasů, Karolína zvolila hábit v tmavě modré barvě, její oblíbené. Poté ještě zašly koupit si učebnice, brky, inkoust a pergameny a také nějaké přísady no lektvarů. Poté se ještě vydaly si koupit hůlku. Karolína jí neměla a Ginny také ne, její hůlka zůstala v budoucnosti. Zatímco Karolína si vybrala dvanáct palců dlouho z ebenového dřeva a s perem fénixe, Ginny padla mahagonová hůlka s žíní jednorožce, dlouhá jedenáct palců. Poté ještě zašly do Velkoprodejny Mžourov, kde si chtěly koupit sovy. Karolína se rozhodla pro rozkošnou samici puštíka bělavého, kterou pojmenovala Sierra a Ginny pro samce kalouse ušatého, který dostal jméno Brock. Oběma ještě koupily velké klece, ve kterých se obě sovy pohodlně uvelebily a také nějaké soví pamlsky. Jako poslední věc se si ještě zašly koupit velký kufr, kam by se jim vešly všechny potřebné věci a vydaly se zpět do Děravého kotle, kde si zašly na večeři a poté rovnou do postele, kde okamžitě usnuly.

 

<< 3. kapitola <<                                    >> 5. kapitola >>

10.07.2007 20:23:58
Aladima
Prohlašuji, že veškeré povídky týkající se Harryho Pottera jsou zcela nezištné a veškerá práva náleží J.K.Rowlingové. Práva si dělám pouze na mnou vymyšlené postavy.
Ostatní povídky a postavy patří pouze mně.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one