My world of fantasy...

38. KAPITOLA - PRVNÍ DEN ROČNÍKOVÝCH ZKOUŠEK

Týden uběhl jako voda a byla opět neděle. Karolína si dneska a následující týden dala volno v práci s tím, že si musí dodělat zkoušky a nyní si ještě na poslední chvíli opakovala látku. Snad uměla všechno, učebnice měla dávno naučené a uměla i mnoho kouzel z jiných knih, které si za tu dobu nakoupila. Hlavně se zaměřovala na bílou magii, která ji doopravdy zajímala a lákala. A objevila v ní mnoho užitečných kouzel, i když ne všechna z nich byla jednoduchá. Spíše naopak.

Jediné, v čem tak trochu plavala byly starodávné runy. Což o to, ony jí bavily, ale některé se jí prostě pletly dohromady a ona si ne a ne zapamatovat která je která.

Během učení jí padl pohled na hromádku dopisů ležících na stole. Při tom pohledu se pousmála. Ginny a Lil se jí totiž snažily co nejšetrněji oznámit, že viděly Siriuse s nějakou jinou. Opravdu ji tam v Prasinkách nepoznali a Sirius se neprořekl. Už se těšila na ty jejich pohledy, až zjistí s kým to Sirius vlastně chodí.

V deset večer se na to učení už vykašlala a šla si lehnout, ráno v sedm měla ještě sraz se Siriusem, chtěli se sejít dřív, než začnou zkoušky. Přes den pak bude v Bradavicích, zatímco na noc se bude vracet zpět, aby se pořádně vyspala.

Ráno v šest se jejím bytem rozezněl budík. Dívka ho ospale zaklapala a začala se hrabat z postele. Připravila se na odchod, rozloučila se se svými miláčky - Sierrou a Natálkou - a přemístila se před bradavickou bránu. Mohla by sice rovnou na školní pozemky, ale nechtěla riskovat, že ji někdo uvidí. Vzbudila by tím zbytečnou pozornost. Kousek za bránou na ní už čekal Sirius.

"Ahoj," přivítal ji a hned jí políbil.

"Ahoj," řekla pak. "Přesnej jako vždycky," usmála se.

"To víš. Tak jdeme?"

"Už? Mě se ještě nechce," hodila po něm prosebný pohled. "Máme ještě skoro hodinku času."

"Vyděračko," pousmál se. "tak nezajdeme k jezeru?" a ani nečekal na její souhlas, chytl ji za ruku a vydali se ke zmiňovanému místu. Tam se posadili u Siriusova oblíbeného stromu a Karolína mu položila hlavu do klína.

"Tak co," ozval se chlapec po chvíli, zatímco ji hladil po vlasech. "Umíš to?"

"No když nepočítáš runy, tak snad jo. Tebe se ptát ani nemusím, viď?" ušklíbla se, věděla že vždycky vše perfektně umí, aniž by se na to jen podíval.

"Co vidíš tak těžkého na runách? Remus furt tvrdí, že je to jednoduché jak facka."

"No jo, jenže mě se ty runy pletou do sebe. A nechce se mi to moc učit."

"Ty jseš prostě jen líná."

"No dovol, já?"

"A kdo jinej?"

"Ty seš fakt děsnej."

"Já vím," usmál se.

V podobném duchu se ještě nějakou dobu škádlili, než se v půl osmé vydali do hradu. Karolína totiž ještě chtěla zajít za Brumbálem, aby mu oznámila, že je tady a také dostala rozpis zkoušek. Po deseti minutách již odtamtud vycházela a prohlížela si jednotlivé termíny zkoušek. Vlastně to bylo téměř to samé jako jejich rozvrh, jen s pár úpravami. Dneska je čekaly lektvary společně s péčí o kouzelné tvory. V úterý to bylo bylinkářství, veštění z čísel a také kouzelné formule. Sirius měl tento den poněkud volnější. Místo věštění z čísel měl jasnovidectví, což byla podle něj pitomost, protože si to stejně všechno vymyslí. Na středu bylo pouze přeměňování a také runy. Ve čtvrtek pouze obrana a pátek měli naštěstí volný.

"To nevypadá nejhůř," zkonstatovala to.

"No ani ne," souhlasil Sirius. "Dneska by to měla být pohodička. Lektvary se zvládnou a péče je naprosto v pohodě."

"To souhlasí. Tak jdem na ty zkoušky?" navrhla Karolína. "Za deset minut máme lektvary."

Společně tedy sešli do sklepení, kde měla zkouška probíhat a sedli si co nejblíže sobě. Teď už jen čekali až dorazí i ostatní studenti, včetně zbytku Pobertů, Lily a Ginn. Ti po několika minutách opravdu dorazili a jen zmateně se rozhlíželi po třídě, jak hledali Karolínu. Byli dost překvapení, psala jim přece, že na zkoušku přijede. Karolína zatím jen sklopila hlavu, aby si jí přátelé nevšimli a také tím zakrývala svůj tichý smích. Chvíli po tom dorazil i profesor a rozdal jim testy. Křiklan se zpočátku divil, kdo je to za dívku, ale když na něj promluvila, aby mu to vysvětlila, poznal ji. Byla přece jeho oblíbená studentka.

Když dodělali jak písemný, tak praktický test, odebrali se všichni na oběd. James, Remus, Lily a Ginny se divili, že je Sirius zase s tou hnědovláskou, ale zatím ji ani pořádně neviděli do obličeje. Ti dva se stále drželi dál od nich.

"Siriusi," ozvala se u oběda Karolína, "nemyslíš si, že bysme jim už měli říct pravdu?"

"Chceš? Mě to docela baví. Oni zatím nemají ani páru kdo jsi. A ještě k tomu mě obviňují, že tě s někým podvádím."

"No se mnou přece," pousmála se Karolína a políbila ho.

Všimla si pak, že ti čtyři je stále sledují. Sirius měl pravdu, ještě jim to neřeknou. Tahle hra ji docela bavila. Ale zároveň se jim chtěla ukázat. Ale nakonec se přemohla a ještě se vydali na zkoušku z kouzelných tvorů. Ta byla, jak už ráno říkal Sirius, naprosto v pohodě. Potom se opět vydali k jezeru, kde se opět usadili pod strom ve stejné pozici jako již ráno. Jen tiše seděli a užívali si jeden druhého. K tomu nepotřebovali slova.

"Siriusi!" ozvalo se najednou za nimi. "Nechceš nám náhodou představit svojí přítelkyni?"

Za nimi stáli všichni čtyři jejich přátelé a čekali na odpověď. K jejich údivu se ti dva zvesela rozesmáli.

"Opravdu se vám musím představovat?" vydala ze sebe Karolína, když se alespoň trochu uklidnila.

"Karolíno?" zeptala se překvapeně Ginn, která poznala její hlas.

"A koho si čekala?" zeptala se Karolína, zatímco zbylí tři na ní koukali, jako by spadla z Marsu. "Santa Klause?"

"Já...vůbec jsem tě nepoznala. Vypadáš teď..úplně jinak," dostala ze sebe Ginny a ostatní tomu sotva věřili.

"Takže ta holka, co si s ní minule byl Sirius, to jsi byla taky ty," pochopil James.

"No jasně že jo. Přece byste si nemysleli, že by mě podváděl," nadhodila a ti čtyři se po sobě provinile podívali.

"Ty jsi ale taky kamarád Siriusi," ozval se opět James. "Ani si nám to neřekl."

"A proč by měl? To bylo domluvený," usmívala se, zatímco dál ležela na Siriusovi. "Přece jsem si nemohla nechat ujít ty vaše obličeje," posmívala se.

"Ty seš ale mrcha," řekla Ginn.

"No tomu teda říkám uvítání."

Všichni si sedli k nim a Karolína jim musela vyprávět všechno, co zažila od té doby, co od nich odešla. Samozřejmě s menšími úpravami, neřekla jim, kde sehnala byt ani nic o Aiedail a přemisťování. Povídali si až pozdě do večera, kdy už se začalo stmívat.

"Tak já už budu muset jít," oznámila jim najednou Karolína a začala se zvedat.

"Počkej, kam?" divil se James.

"No přece k sobě domů," vysvětlila mu dívka.

"A to se budeš zase zejtra vracet?" nechápala Ginn.

"No jasně, jak jinak."

"A nebylo by jednodušší, kdybys zůstala tady?" navrhla Lily.

"Neboj, zítra tu jsem jak na koni. A vy byste už taky měli jít, je docela dost pozdě."

"Ježiš no jo," uvědomila si Lil. "Ještě jsem si chtěla něco zopakovat," vyhrkla a táhla Jamese zpět do hradu, Remus a Ginn je následovali.

"Ty s nimi nejdeš? Zeptala se Karolína Siriuse, který tam stále stál s ní.

"Chci tě doprovodit."

"To nemusíš, přemístím se přímo odsud."

"Počkej, z Bradavických pozemků se nedá přemisťovat."

"Tak já jsem výjimka," usmála se. "Chceš to ukázat?"

"Opravdu už musíš?" zeptal se, i když trochu zbytečně.

"Bohužel jo," usmála se a políbila ho.

Vzápětí se i s ním přemístila k sobě domů.

"Tak co, jako ukázka stačilo?" zeptala se ho, když od něj odstoupila.

"Jo," vypravil ze sebe a zmateně se rozhlížel kolem sebe. "To je tvůj byt?"

"Jasně. Líbí?"

"Jo."

"Budeš chtít něco k jídlu?" zeptala se ho jako správná hostitelka.

"No kdybys byla tak hodná, tak bych si i něco dal," usmál se teď na ní, když už se vzpamatoval z toho, co se před chvílí odehrálo.

"Tak fajn," opětovala mu úsměv. "tak se tady zatím posaď a klidně si něco pusť, jestli chceš," a chystala se odejít.

"Počkej, co si mám pustit?" zeptal se zmateně Sirius.

"Ach jo, typickej kouzelník," povzdechla si dívka.

Přistoupila tedy k DVD přehrávači a vybírala nějaký film, co by se mu mohl líbit. Nakonec se rozhodla pro Star Wars I. Pustila mu to tedy a konečně odešla do kuchyně, kde začala připravovat něco lehkého k večeři. V jednom hrnci nechala vařit rýži, zatímco sama kutila na pánvičce jakýsi minutkový guláš s kuřecím masem. Měla to ráda a navíc to bylo hotový za chvíli. Když měla hotovo, vrátila se i se dvěma talíři do obývacího pokoje, kde našla Siriuse, jak se plně věnuje filmu.

"Budeš teda ještě jíst?"zeptala se ho pobaveně.

"Ježiš promiň, jasně že budu," zareagoval konečně. "Dík," poděkoval a pustil se do jídla, ale oči neodtrhl z obrazovky.

Karolína se také dala do jídla a zároveň i sledovala její oblíbený film. Když dojedli, nechala oba talíře odlevitovat do kuchyně a pohodlně se usadila na pohovce.

"Tak co, líbilo?" zeptala se Siriuse po skončení filmu.

"To si piš že jo," vypálil hned Sirius.

"Tak když budeš hodný, tak ti někdy pustím pokračování."

"Náhodou, já jsem hodnej furt," hájil se.

"Vždyť jí vím," usmála se Karolína. "Nepůjdem si lehnout? Jsem docela unavená. A zejtra musíme vstávat."

"Hmm, asi bysme měli," souhlasil chlapec.

Hned na to ho Karolína zavedla k sobě do ložnice a nechala ho, aby se zde porozhlédl, zatímco sama šla do koupelny. Vrátila se už převlečená do noční košile a našla ho, jak si v posteli čte nějakou knížku.

"Nechceš jít také do koupelny?" zeptala se. "Ty knihy ti stejně neutečou."

"Vždyť jí vím," usmál se na ní, ale k odchodu se stále neměl. "Asi tu nemáš nějaké oblečení na mě, co?"

"Tak tady sice ne, ale když chvíli počkáš," řekla Karolína a pronesla nějaké kouzlo. Hned na to se jí v rukou objevilo Siriusovo pyžamo z Bradavic. Okamžitě mu ho hodila.

"Dík," zazubil se a zmizel v koupelně.

Když se vrátil, Karolína už ležela v posteli a očividně čekala jen na něj.

"No to je doba," neodpustila si.

"Tys tam taky nebyla zrovna nějak krátce," vrátil jí to a lehl si k ní. "Víš že mi tohle už docela chybělo?"

"Jako spát ve stejný posteli?" ujišťovala se. "Tak to mě taky," přisvědčila a přitulila se k němu jako kdysi.

"Dobrou," popřál jí a políbil jí do vlasů.

"Dobrou," opětovala, spokojeně zavřela oči a ponořila se do říše snů.

10.07.2007 22:39:15
Aladima
Prohlašuji, že veškeré povídky týkající se Harryho Pottera jsou zcela nezištné a veškerá práva náleží J.K.Rowlingové. Práva si dělám pouze na mnou vymyšlené postavy.
Ostatní povídky a postavy patří pouze mně.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one