My world of fantasy...
Karolínu, která zrovna seděla u televize a dívala se na svůj oblíbený film, vyrušil ohnivý záblesk a před ní se objevil fénix. Okamžitě poznala Brumbálova Fawkese a také si všimla, že má k nožce připevněných několik dopisů. Zvědavě je odvázala a poděkovala Fawkesovi, který vzápětí zmizel. V ruce teď držela hned šest dopisů, což ji dost udivilo. Čekala jen dva. Podívala se na ně a poznala Brumbálovo, Ginnino, Lilyino, Remusovo a ke svému překvapení také Jamesovo a Siriusovo písmo. Ani nevěděla, kterou obálku má otevřít dřív, ale nakonec se rozhodla pro tu od Brumbála. Otevřela ho a:

Vážená slečno Greenová,

jak jste správně odhadla, Ginny Brownová mi opravdu sdělila, že jste opustila školu. Mrzí mě, že Bradavice ztratily tak skvělou studentku, jako jste byla vy. Ale jsem rád, že jste mi o svém odchodu napsala i Vy sama. Věřím, že vaše důvody jistě byly závažné, jinak si neumím představit, proč byste odcházela. A pokud se jedná o závěrečné zkoušky, rádi vás tam samozřejmě uvidíme. Určitě se na ně budete dostatečně připravovat a doufám, že příští školní rok opět nastoupíte mezi nás.

S úctou

Albus P.W.B. Brumbál

Ředitel Bradavic

Karolína byla tímto dopisem potěšena. Byla ráda, že to Brumbál bere takhle a že ji ke konci roku nechá složit i ty zkoušky. Odložila teda tento dopis stranou a začetla se do toho od Ginny.

Ahoj Kájo,

Moc mě mrzí, žes odsud odešla a už teď se mi po tobě stýská. Ani si nedokážeš přestavit jak. Je zvláštní, když od tebe najednou odejde někdo, na kom ti tolik záleží. Jen doufám, že seš v pohodě a máš se dobře.

Jinak ve škole se toho moc neděje, ale kupodivu jsem se opět spřátelila s Lily a kluky. A hlavně jsem znova s Remusem. Ani nevím, jak se to stalo. Jak mi od tebe přišel ten první dopis, pak jsem se bavila s Remusem a takhle to dopadlo. A ani bys nevěřila, jak jsou hotový z toho, žes odešla. A hlavně Sirius. Dneska ráno po snídani, co jsem dostala ten dopis, se vypařil ven a až do večera seděl pod tím stromem u jezera. Přišel teprve před chvílí. A bohužel ho nenapadlo nic jiného, než se mě zeptat, odkud doopravdy jsem. Nevím, jak na to zrovna teď přišel, ale zatím jsem jim nic neřekla. A popravdě se toho trochu i bojím.

Jinak na prázdniny k tobě určitě přijedu, toho se neboj, přece tě tam nenechám samotnou. A opovaž se hledat ty víš co beze mne. Já to taky chci dělat. A co jinak? Jak je v Londýně? A co ten tvůj byt? Už teď jsem na to moc zvědavá a docela se divím, kdes k němu přišla tak rychle. Budeš mi to muset všechno vyprávět.

Tak zatím ahoj

Ginny

Dívka se pousmála. Byla ráda, že se Ginn dala opět s Remusem dohromady. A také s ostatními. Ale dost ji překvapilo to, co o nich psala. Ani se jí tomu nechtělo věřit. Už chtěla popadnout Siriusův dopis, ale nakonec se rozhodla, že si ho nechá až jako poslední. Mezitím si přečetla dopisy od Remuse, Lily a Jamese, kteří psali téměř to samé. Omlouvali se jí za to, jak se chovali a podobně. Dívka se u toho začala usmívat a věřila, že to bude v pohodě. Nakonec jí zbyl jen ten od Siriuse. Trochu s obavami ho otevřela a začala číst.

Ahoj Karolíno,

Já..vůbec nevím jak mám začít. Chtěl bych to toho tolik říct. Hlavně bych se ti chtěl omluvit za svoje chování. Vím, choval jsem se jako naprostý idiot a jsem si toho plně vědom. Hrozně moc mě mrzí, že jsem na tebe tehdy tak vyjel kvůli takové blbosti, jako je to, že si byla někde pryč. Pochopil jsem už, žes mi to asi doopravdy nemohla říct a musí to být opravdu hodně důležité, když si se kvůli tomu s námi raději pohádala, než aby si nám to řekla. Tehdy mě to ale hodně naštvalo, nechtěl jsem, abys přede mnou něco tajila, ale tak to bude vždycky, viď? Sice by mě to zajímalo, to nepopírám, ale už vím, že některé věci prostě vědět nemůžu. Tak mi to prosím odpusť, jestli to půjde. Nechci, abys na mě kvůli tomu byla naštvaná nebo tak nějak.

Víš, já bych ti chtěl říct, že za celou tu dobu jsem na tebe nezapomněl. Jsi jediná, kterou jsem kdy miloval a stále miluji, strašně moc. Celou tu dobu se mi po tobě strašně stýskalo, ale byl jsem příliš hrdý na to, abych za tebou přišel a omluvil se ti. Kéž bych to tehdy udělal. Nic z toho by se nemuselo stát. Nevím, jestli mě máš ještě ráda, možná ne, a ani bych se ti nedivil po tom, co se stalo, ale věř mi, že já na tebe nikdy nezapomenu. Možná ti to připadá jako taková ta prázdná slova, co lidé plácají jen tak do větru, ale tak to není. Hrozně moc mi chybíš. Chtěl bych zase být s tebou, slyšet tvůj hlas, pohladit tvou tvář..Moc pro mne znamenáš. A doufám, že se brzy uvidíme Kájo, nedokáži bez tebe žít, jsi pro mě všechno, jsi mojí součástí.

Miluji tě. Navždy tvůj

Sirius Black

Karolíně se dojetím koulely po tváři slzy. Hrozně moc jí ten dopis potěšil, nečekala, že by jí Sirius něco takového kdy poslal. Moc se jí po něm stýskalo a nevěděla, jak to bez něj ten měsíc a půl vydrží. Tolik si teď přála být u něj, ale nešlo to. Nemohla se tam teď vrátit. Bylo pozdě. Jen doufala, že Sirius bude mít tolik trpělivosti a počká na ni. Věřila v to celým svým srdcem. Tolik ho milovala a nedokázala si přestavit, že by ho měla ztratit úplně. Už jen ten měsíc a něco pro ni bylo naprosté utrpení. Nikdy jí na žádném klukovi tolik nezáleželo, jako teď na něm. Byl pro ni vším.

Věděla, že bude muset na dopisy svých přátel odpovědět a také to moc chtěla, ale rozhodla se to nechat až na ráno, kdy doufala, že bude lépe vědět, co jim má napsat. A také chtěla něco sesmolit pro Eleanor a Severuse. Na ně také nemůže zapomenout, podrželi ji ve chvílích, kdy jí bylo nejhůř a na to se nezapomíná.

10.07.2007 22:37:07
Aladima
Prohlašuji, že veškeré povídky týkající se Harryho Pottera jsou zcela nezištné a veškerá práva náleží J.K.Rowlingové. Práva si dělám pouze na mnou vymyšlené postavy.
Ostatní povídky a postavy patří pouze mně.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one