My world of fantasy...
Ginny ráno probudilo ťukání na okno. Když se tam podívala, zjistila, že na parapetu sedí nějaká sova. Byla to Sierra. Šla teda otevřít a zjistila, že sova má na nožce přivázaný dopis adresovaný jí. Dívka ho teda odvázala a nechala Sierru odletět. Překvapilo jí ale, že dopis je psaný na obyčejném papíře a ne na pergamenu, jak bývá zvykem.

"Co to máš?" zeptala se Lil, kterou sova rovněž probudila.

"Nevím," odvětila Ginn.

Posadila se na postel a dala se do čtení. Jak předpokládala, dopis byl od Karolíny. Po dočtení si lehla a zakoukala se do nebes postele. Hlavou se jí míhaly různé myšlenky. Doufala, že Brumbál Karolíně dovolí, aby si udělala ty zkoušky, čekala, že se její kamarádka bude učit doma. Chtěla taky, aby už byly prázdniny, aby mohla za ní, za těch pár dní, co tu nebyla, se jí už začalo pořádně stýskat. Chyběla jí tu kamarádka, které by mohla říkat úplně všechno. Chyběla jí tu ona. Při ni byla nenahraditelná.

Když se opět posadila, uvědomila si, že se na ní Lil stále zvědavě dívá. Věděla, že čeká, až jí něco řekne.

"Tak co?" vyhrkla Lily.

"Je to od Karolíny," oznámila jí Ginny.

"A co píše?" ptala se dívka zvědavě.

"Víš co? Přečti si to," a podala dopis Lily, která se na něj okamžitě vrhla a začetla se do něj. Po chvíli ho odložila a vážně se na Ginn podívala.

"Takže ona se už sem fakt nevrátí?" zeptala se a bylo vidět, že jí to mrzí, možná stále doufala, že to tak nebude.

"Ne," odpověděla Ginny prostě.

Pak už jen obě mlčely a Ginny si od dívky vzala zpět svůj dopis. Mlčky se vydaly na snídani, přestože bylo ještě hodně brzo. Když tam dorazily, ve Velké síni byl pouze profesor Brumbál, který zpozorněl, když vešly a pokynul jim, aby přišly k němu.

"Předpokládám, že vám slečna Greenová také poslala dopis," zkonstatoval, když došly až k němu.

"Ano pane profesore."

"Dobře. Jen jsem vám chtěl říct, že pokud jí něco budete chtít poslat, tak mi to ještě dnes dejte, večer jí budu sám něco posílat přes Fawkese."

"Děkuji," vyhrkla Ginn, "určitě se za vámi ještě stavím," a spolu s Lily odešly k Nebelvírskému stolu, kde se nasnídaly a poté si už jen spolu povídaly.

Po dlouhé době dorazily na snídani také kluci. Remus si samozřejmě sedl k Ginn a James k Lily. Sirius seděl sám, protože podle toho co říkal, tak Petr ještě spal. Když se ještě Lily zeptala na něco ohledně toho dopisu, ostatní se na to hned samozřejmě ptali a tak jim Ginn ten dopis podala, protože se jí to nechtělo celé vysvětlovat. Kluci si mezi sebou ten dopis vyměnili, až nakonec zůstal u Siriuse. U stolu nastalo rozpačité ticho, které prolomil právě Sirius.

"Takže opravdu odsud odešla?" zeptal se zklamaným hlasem, ale odpovědí mu bylo jen mlčení jeho přátel.

"To přece nejde. Musíme jí najít a.."

"Klid Siriusi, pokud ona nechce, opravdu ji nenajdeme. A navíc psala, že ji hledat nemáme. Pravděpodobně si ten byt nějak začarovala a tak," přerušila ho Ginn. "Však ona o sobě zase dá vědět. Jo a pokud jí budete někdo chtít něco poslat, tak mi to ještě dneska dejte, dám to Brumbálovi, který večer bude posílat Fawkese. Jsem s ním domluvená," dodala ještě Ginn.

"Já se na to vykašlu," zaklel Sirius a odešel z místnosti.

Vzhledem k tomu, že byl víkend, si nemusel lámat hlavu s učením a šel si sednou ven k jezeru pod jejich oblíbený strom, přestože bylo na sezení v trávě ještě brzo. To ho ale absolutně nezajímalo. Vlastně to byla ta poslední věc, co ho trápila, jestli je ta blbá zem studená nebo ne. Jediná věc nebo spíš člověk, na kterého myslel, byla Karolína. Všechno to totálně pokazil. Jediná dívka, kterou kdy miloval, odsud odešla a on ani nevěděl, jestli ji ještě někdy uvidí. A nejhorší na tom bylo, že za to všechno mohl on sám. Až teď si uvědomil, jak dětinsky se choval, když mu nechtěla říct, kde byla. A pravděpodobně mu to ani říct nemohla. Kdyby tehdy alespoň trochu používal mozek…Mohlo to dopadnout úplně jinak a oni dva teď mohli být spolu. Ale místo toho on teď trčí tady v Bradavicích, zatímco ona je bůhví kde v Londýně. Chvíli dokonce uvažoval nad tím, že odsud odejde a půjde ji najít, ale došlo mu, že by tím opravdu ničemu nepomohl. Teď mu zbývalo jen doufat, že ji v létě uvidí. Tolik jí toho chtěl říct a hlavně to, jak moc ji má rád, chtěl se jí omluvit za své chování. Tak trochu záviděl Remusovi a Ginny. A když tak o tom začal přemýšlet, napadlo ho, proč vlastně Kája říkala vždycky všechno jí. Došlo mu, že ani ona jim o sobě nemohla říct pravdu, vzpomněl si totiž, jak jim vypravovali odkud jsou a tak. A vlastně..Ginn se objevila ve stejnou dobu jako Karolína. To nemůže být náhoda. Na to se jí bude muset zeptat a doufal, že mu na to dívka odpoví.

Začalo se stmívat a Sirius si uvědomil, že tu strávil téměř celý den. Dokonce i vynechal oběd. Podivoval se, že se po něm jeho přátelé ještě nesháněli, ale nechal to plavat. Vešel do Velké síně a zjistil, že přišel rovnou na večeři. Jelikož tu jeho přátelé nebyli, sedl si sám na kraj stolu a hladově se dal do jídla. Za celý ten den mu pěkně vyhládlo. Po večeři se vrátil do Nebelvíru, kde našel ostatní v ložnici, jak už to bývalo zvykem. Jen Petr chyběl. Posadil se teda na svojí postel a zaposlouchal se do rozhovoru, který byl jak jinak o Karolíně. Vedli teď absolutně nesmyslnou debatu o tom, kde přesně asi je, co dělá a tak.

"Ginny," přerušil je uprostřed rozhovoru "Můžu se tě na něco zeptat?"

Dívka se na něj překvapeně podívala a přikývla.

"Víš, zajímalo by mě, odkud vlastně si. Pochybuju, že z Ameriky, jak si tvrdila. U Karolíny to také nebyla pravda."

Ostatní se na Siriuse jen překvapeně dívali, Ginny zaraženě. Tak to teda nečekala, takovouto podpásovku. Doprdčic, teď jim to bude muset říct, ale vůbec se jí do toho nechtělo. Nechápala, jak ho to mohlo zrovna teď napadnout. A mlčela.

"Ginn?"

"Hmm," zamručela dívka, ale k odpovědi se neměla. "Nechceš to raději nechat na jindy? Já bych teď chtěla napsat ten dopis pro Karolínu a ještě před večerkou ho donést Brumbálovi," vykrucovala se z toho.

Ostatní tím naštěstí přesvědčila a i oni se rozhodli sesmolit nějaký den dopis pro Káju. Sirius teda rezignoval, ale rozhodně na to nezapomněl, a připojil se také ke psaní dopisů.

Kolem půl deváté už Ginn odnášela dopisy Brumbálovi.

10.07.2007 22:36:34
Aladima
Prohlašuji, že veškeré povídky týkající se Harryho Pottera jsou zcela nezištné a veškerá práva náleží J.K.Rowlingové. Práva si dělám pouze na mnou vymyšlené postavy.
Ostatní povídky a postavy patří pouze mně.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one