My world of fantasy...

27. KAPITOLA - LILYINO TRÁPENÍ

Lily šla po chodbě, ale vůbec nevnímala, co se kolem ní děje. Byla zahloubaná jen a jen do svých vlastních myšlenek. Poslední dobou se jí nic moc nedařilo. Dokonce ani ve škole. O hodinách téměř nedávala pozor, byla duchem úplně mimo. Nedokázala se na nic soustředit. Její známky se také začaly horšit a učitelé se tomu velmi divili. Ona vždy patřila k premiantům třídy, ale nyní se řadila k takovému tomu průměru.

Lily velmi litovala své hádky s Karolínou. Od té doby na ni Karolína nepromluvila ani slovo. Dokonce se i odstěhovala od nich z pokoje, jen aby s ní nemusela být v jedné ložnici. Trávila teď svůj veškerý čas s Ginny a Remusem, Potterem a hlavně s Blackem, se kterým se i dala dohromady. Ani Ginn s Remusem se s ní téměř nebavili, buď byli spolu a nebo s Potterem a Blackem s Karolínou. Poslední dobou se od této partičky začal distancovat i Petr, kterého čím dál tím častěji vídala, jak se sám potuluje na chodbách.

Překvapilo jí, že teď jí dal pokoj i Potter. Od toho dne, co se pohádala s Karolínou se na ní téměř ani nepodíval, natož aby s ní promluvil. Uvědomila si, že jí dokonce chybí i to jeho věčné ČAU EVANSOVÁ a také neustálé zvaní na rande. Nikdy by to nikomu neřekla, ale Potter se jí ve skutečnosti moc líbil, ale vadilo jí na něm to jeho chování. Ale možná, že přece jen měla Karolína pravdu a on nebyl tak špatný, jak si o něm myslela. Možná se mýlila a Potter byl i fajn.

Procházela zrovna kolem jedné z nepoužívaných učeben, když jí z přemýšlení vytrhl nějaký hlas, vycházející právě z oné místnosti. Ten hlas poznala. Byla to Karolína. Opatrně došla ke dveřím a pootevřenými dveřmi nahlédla dovnitř. Vevnitř na lavicích seděla Karolína s Blackem, který měl ruku kolem jejího pasu a naproti nim byl Potter.

"Ježiš Jamesi, musíš se už vzchopit," říkala právě Karolína.

"Hmm a jak asi?"

"Měl by sis najít holku," doporučil mu Black a majetnicky s k sobě přitáhnul Karolínu ještě blíž. "To dělá divy."

"A zapomeň už na Evansovou," chopila se slova opět dívka. "Ta ti za to trápení nestojí. V Bradavicích je plno skvělejch holek. Stačí se jen podívat. Určitě najdeš nějakou, kterou bys měl rád a která by tě taky milovala."

"Asi máš pravdu," povzdechl si Potter. "Zkusit to můžu, ne?"

Lily už zbytek rozhovoru neposlouchala a odešla ode dveří. Ve tváři měla zaražený výraz,

"Tak on mě Potter měl opravdu rád," pomyslela si a na chvíli zavřela oči. "A já na něj celou tu dobu byla taková hnusná."

Vracela se zpět do Nebelvíru s ještě horší náladou než obvykle. Mrzelo ji, že Karolína ji Potterovi rozmlouvala. Dřív se spíš snažila ji přemluvit, aby vzala Pottera na milost a začala se s ním alespoň bavit. A ještě víc si uvědomila, jak jí teď Karolína i Ginny chybí. Lily tu teď neměla už vůbec nikoho, komu by na ní záleželo.

O několik dní později Lil procházela společenskou místností, kde právě sedělo ve křeslech všech pět přátel.

"Jamesi," říkal Black, "co si to o hodině říkal o tý holce?"

"Myslíš o Eleanor?"

"Eleanor?" podivila se Ginn. "Odkud je?"

"Z pátého ročníku Havraspáru. Eleanor Wannová," informoval je.

"A?" zajímal se dál Black.

"No pozval jsem jí na rande. Dneska v osm," usmál se James.

"Fakt? Tak ať ti to vyjde," popřála mu Karolína.

"A víš, že je to už za čtvrt hodiny?" zašklebila se na něj Ginn.

"Ježiš no jo. Úplně jsem zapomněl na čas. Musím se ještě připravit," vyhrkl James a vyběhl nahoru do ložnice.

Lily se co nejnenápadněji vytratila na chodbu a zapadla do prvních dveří, které potkala. Sesunula se zničeně na podlahu. Během těch dní, co uplynuly od té doby, co vyslechla ten minulý rozhovor, si uvědomila, že má Jamese opravdu ráda. Ale on už jí ne. Našel si někoho jiného. Zoufale si schovala obličej do dlaní. Po tvářích jí začaly stékat slzy a po chvíli se pravdu dala do pláče. Vyrušilo jí ale tiché zaklepání na dveře, které se i vzápětí otevřely.

"Můžu dál?" ozvala se ta nejnepravděpodobnější osoba, jakou by tu Lily čekala.

*******

Během rozhovoru s Jamesem si Karolína všimla, že je Lily poslouchá. Nechala to tak, stejnak to nebylo nic tajného, ale viděla, jak se dívka tváří na to, že má James rande. Viděla její šokovaný, ale zároveň i zklamaný obličej. Poté, co odešel James nahoru, Lily z místnosti odešla. Karolíně to nedalo, omluvila se svým přátelům a Siriusovi a vydala se za ní. Všimla si, jak zapadla do prvních dveří, které viděla. Chvíli po té, co za sebou Lily zavřela, dveře otevřela. Zarazila se, když viděla, že dívka pláče.

"Jseš v pořádku Lily?" otázala se Karolína starostlivě.

"Co tady děláš?"

Karolína pokrčila rameny.

"Já myslela, že my dvě se spolu nebavíme," divila se Lily.

"Tak to já taky," přiznala se Karolína.

Chvíli bylo ticho až...

"Promiň," řekly najednou obě dívky naráz a pak se usmály.

"Takže zase kamarádky?" navrhla Karolína.

"Jasně!" souhlasila nadšeně Lil, ale pak opět posmutněla.

"Co je Lil?"

"Nic. Já jen…" zadrhla se, ale pak to Karolíně řekla. "Já jsem jen vyslechla ten váš rozhovor a.." nedokázala dál pokračovat.

"A co?" pobídla jí Kája.

"Jen mě zarazilo, že má James s někým rande."

"No a?" nechápala dál její staro-nová kamarádka.

"Víš, já jsem si za tu dobu, co jsme se nebavily uvědomila, že ho mám ráda," přiznala se Lil se sklopenou hlavou.

"To jako vážně? Do prdele!" Karolína se zvedla a zamířila ke dveřím. "Budeš tady?" zeptala se ještě, než za sebou zavřela, Lily přikývla a vzápětí byla dívka pryč.

Zrovna, když Karolína vyšla na chodbu, James zacházel za roh.
"Jamesíííí," zakřičela a hnala se za chlapcem, kterého dohnala až o další dvě chodby dál. "No konečně jsem tě dohnala," vydechla.

"A co potřebuješ? Nechci tě zahánět, ale docela spěchám."

"Potřebuji něco vědět. Co cítíš k Eleanor a co k Lily?" zeptala se svého kamaráda bez obalu.

James se na chvíli zarazil, ta otázka ho překvapila.

"Eleanor se mi líbí, ale pořád mám rád Lily," přiznal.

"Tak se laskavě otoč a padej přímo do tý učebny, co je u Nebelvírské věže," přikázala mu.

"Proč?"

"Neptej se a běž. Já to s Eleanor vyřídím. Kde se máte sejít?"

"No ve vstupní síni, ale.." James stále vypadal rozpačitě, nevěděl, co má teď dělat.

"Ježiš věř mi a běž tam. Nebudeš toho litovat," a vyrazila přímo do vstupní síně, kde měl mít James to rande.

Ten stále stál tam, kde ho dívka zanechala, ale nakonec přece jen udělal to, co mu Karolína řekla. Po chvíli došel až k té učebně, o které mu dívka řekla a otevřel dveře. Zůstal v nich strnule stát a pozoroval dívku na zemi.

"Lily?" dostal ze sebe.

"Jamesi?" zvedla dívka překvapeně hlavu a ani si neuvědomila, že mu řekla jménem. "Co tu děláš?"

"Já…poslala mě sem Karolína," vysvětloval jí a pak si něco uvědomil. "Tys mi řekla Jamesi?

"Jmenuješ se tak, ne?" smutně se na něj usmála.

"Pro tebe jsem ale vždycky byl Potter," připomněl jí.

"Byl."

"A teď už nejsem?" zeptal se.

"Nemáš mít náhodou rande?" změnila téma Lily, aby se tak vyhnula odpovědi.

"Jak to víš?"

"Slyšela jsem vás, jak si o tom povídáte," přiznala se.

"A proč se ptáš?" nechápal.

"Jen tak."

"Jen tak?" divil se James. "A od kdy mi vlastně říkáš jménem," vrátil se ke své původní otázce.

"Odteď."

"Proč?"

Místo odpovědi dívka sklopila hlavu. Nikdo teď nic neříkal. Po chvíli k ní James přistoupil a klekl si k ní. Nadzvedl jí hlavu a překvapilo ho, když spatřil, jak se jí v očích lesknou slzy.

"Co je Lily?" staral se.

"Nic."

"Kvůli nic bys přece neplakala."
"Měl bys jít za tou svou Eleanor," připomněla mu.

"To počká. Proč mě za ní vůbec posíláš?"

"Neměl bys nechat dívku, kterou máš rád čekat."

"Ale já jí nemám rád," přiznal se. "Mám rád někoho jiného."

"A koho teda?" zajímala se Lil.

"Tebe," oznámil jí na rovinu.

"Mě?" divila se Lil a pousmála se.

Mezitím se James dodal odvahu a políbil ji. Něco mu prostě říkalo, ať to udělá. A divil se, že se od něj neodtrhla, ale naopak mu ten polibek vracela.

"Teda Lil, já zírám. Co se to s tebou děje? Jindy bys mi za to vrazila facku," konstatoval James.

"Víš Jamesi, já…já tě mám ráda," přiznala se Lily.

"To myslíš vážně?" zeptal se nadšeně a když dívka přikývla, oba spolu opět splynuli v nádherném polibku.

*******

Karolína mezitím dorazila do vstupní síně, kde už čekala jakási menší tmavovlasá dívka. Překvapeně se na Karolínu podívala.

"Ahoj, já jsem Karolína," představila se. "Mám ti od Jamese oznámit, že bohužel nepřijde."

"A proč?" divila se Eleanor.

"On si totiž uvědomil, že má rád někoho jiného. Moc se ti omlouvá."
"No super," povzdechla si dívka.

"Hele a ty ho máš ráda nebo se ti jen líbí? A určitě existuje ještě někdo, o koho se zajímáš, ne?"

"Je," přiznala dívka, "Ale u něj nemám sebemenší šanci."

"A proč prosím tě?" nechápala Karolína.

"Je ze Zmijozelu."

"No a? Hele promiň, že jsem tak zvědavá, ale kdo je to? A neboj," dodala, když viděla, jak se dívka tváří, "Já to nikomu neřeknu."

"Severus Snape."

"Tak Severus?" zopakovala to zamyšleně a v hlavě se jí už začínal rodit plán, ta dívka by mohla být dobrý důvod, aby se Severus nepřidal ke Smrtijedům. "Myslím, že zrovna u toho by to šlo. Chceš s ním seznámit?"

"Cože?" vyhrkla dívka. "Ty se s ním znáš? Myslela jsem, že Nebelvír a Zmijozel se navzájem nesnáší."

"No něco jsem s ním probírala a jestli chceš, tak by to neměl být problém. Nějak to zařídím, jo?"

"Ty to pro mě fakt uděláš?"

"No jasně," usmála se Karolína.

"Dík," vyhrkla a objala jí.

"Tak já to nějak vymyslím a dám ti co nejdřív vědět."

"Jasně," zazubila se šťastně dívka a vracela se zpět do své koleje.

10.07.2007 20:53:28
Aladima
Prohlašuji, že veškeré povídky týkající se Harryho Pottera jsou zcela nezištné a veškerá práva náleží J.K.Rowlingové. Práva si dělám pouze na mnou vymyšlené postavy.
Ostatní povídky a postavy patří pouze mně.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one