My world of fantasy...

24. KAPITOLA - DVOJNÁSOBNÝ OMYL

Ráno, když se Karolína probudila a uvědomila si kde je, potichu se vyplížila z ložnice a došla až k sobě do pokoje, kde se potichu převlékla, upravila a vzala si věci do školy, aniž by probudila holky. Poté se vrátila zpátky ke kluků, kde počkala, než se probudí a potom se vydali společně na snídani, kde už byla také Ginny a Lily, které Karolína nevěnovala ani jediný pohled a sedla si vedle Jamese. Po nějaké době se jich všech pět - Karolína, Sirius, James, Remus a Petr - zvedlo a vydali se do sklepení na čtyřhodinovku lektvarů.

Ve dveřích se Karolína zarazila. Jediná volná místa byla ta kluků v poslední řadě, která se jim nikdo neopovážil zasednout, a jedno jediné místo mezi Ginny a Lily.

"To ne," zašeptala.

"Já si tam sednu," ulehčil jí to Remus a šel si sednout ke své přítelkyni.

"Dík," zavolala za ním.

Posadila se pak úplně dozadu na kraj vedle Jamese. O chvíli později vešel do třídy Křiklan. Pro dnešek probírali Golpattův třetí zákon. Karolíně nedělalo sebemenší problém to pochopit. V lektvarech byla opravdu dobrá a spolu s Lily, Ginn a kluky, mimo Petra, patřila k premiantům třídy. Dokonce jí i lektvary bavily.

Po vyčerpávající čtyřhodinovce se vydala do Velké síně na oběd. Odpoledne už je jen čekala péče o kouzelné tvory, kde pro dnešek probírali maguáry, malé kočkovité šelmičky, které často bývali domácími mazlíčky čarodějů.

Po vyučování byla Kája s kluky opět v jejich pokoji. Nehodlala být v jedné místnosti s Lily, a tady nebyla ani sebemenší šance, že by sem přišla. A s klukama jí bylo fajn. Chodila sem i Ginny za Remusem a tak jí tu nic nescházelo. Jen jí mrzelo, že je k ní Sirius tak odtažitý, skoro vůbec si s ní nepovídal. Přála si, aby to mezi nimi bylo tak jako dřív. Moc jí na něm záleželo a mrzelo ji, že se teď z bůhví jakého důvodu trápí. Už to byl měsíc, co se spolu naposled normálně bavili. Byl teď úplně jiný než předtím. Z veselého kluka se teď stal mlčenlivý a věčně zamyšlený. Nikdo nechápal, co se to s ním děje. Sirius nikomu neřekl, co s ním je. Dokonce ani holky už ho nezajímaly, prostě nic.

K večeru, když byl Remus někde s Ginny a Petr s Jamesem se vydali do kuchyně, zůstala Karolína v pokoji se Siriusem sama. Hrozně jí bolelo ho vidět takhle. Přešla teda k jeho posteli.

"Siriusi," oslovila ho, "co se to s tebou poslední dobu děje?"

"Nic," zahučel oslovený a dál se věnoval četbě jakési knihy.

"Něco asi jo..Jsi úplně jiný než dřív."

"Hmm," to byla jediná odpověď.

"Jak už je to dlouho? Přinejmenším měsíc."

Karolína se zamyslela, od kdy se takhle Sirius vůbec chová. Po chvíli si uvědomila, že je to asi od prvního ledna, od té doby, co tady spolu v ložnici mluvili. Ale nedávalo jí to smysl. Leda..

"Má to co dělat s tím, jak si se mnou po Silvestru mluvil?" zeptala se opatrně.

Na tohle jí neodpověděl. Karolína se řídila heslem Mlčení znamená souhlas a pokračovala.

"Já to nechápu," přiznala.

"A ani si nic nepamatuješ, co?" odsekl jedovatým tónem Sirius.

Karolína si domyslela, že on ví, že mu tehdy lhala. Ale ona k tomu měla důvod.

"Pamatuju," šeptla. "Všechno."

"Tak proč si mi lhala?" Sirius se teď posadil a díval se dívce přímo do očí.

Karolína uhnula očima stranou. Siriusův vyčítavý tón jí ranil.

"Prostě jsem na to jen nechtěla vzpomínat. Byl to jen úlet," opět mu lhala.

"Tím pádem už si nemáme co říct," řekl a otočil se k ní zády.

Dívka na něj jen vykuleně koukala. Vůbec teď nechápala, co se to děje, proč takhle reaguje.

"Proč?"

"To tě nemusí zajímat," odsekl.

"Siriusi, já myslela, že jsme kamarádi.."

"No právě," skočil jí do řeči.

"Počkej, jak to myslíš?" Karolína byla úplně vyvedená z míry.

"Že jsem tě měl rád víc než jen kamarádku."

Karolína, která před chviličkou vstala a přešla k oknu se zarazila. Úplně jí to vyrazilo dech.

"To myslíš vážně?" špitla potichu.

"Jo myslím. Teda spíš myslel. To už je pryč," odpověděl.

To Karolínu šokovalo. Oči se jí zalily slzami a tryskem vyběhla z ložnice. Proběhla společenskou místností, kde srazila nějakého prvňáčka a utekla na chodbu. Doběhla až do Komnaty, kde padla na postel a dala se do pláče. Nikdy by jí nenapadlo, že by jí Sirius mohl mít rád jinak, než kamarádku. A teď, když to konečně ví, tak je to všechno ztracený. A přitom ho ona měla celou tu dobu ráda. A stále ještě má. A moc. Kdyby mu jen tehdy nelhala, mohlo to dopadnout jinak. Cítila se naprosto zoufale. Zase to všechno pokazila.

James, který se právě vracel s Petrem z kuchyně, jen taktak uhnul Karolíně z cesty, když prolítla společenskou místností. Chtěl jí zastavit, ale než stihl cokoliv udělat, už byla pryč. Šel teda k nim do pokoje, kde našel pouze Siriuse, jak si čte na posteli.

"Nevíš, co se stalo Karolíně?" zeptal se svého kamaráda James.

"Ne, povídali jsme si a najednou odtud zdrhla."

"Jo a o čem? Že měla oči plné slz," uhodil na něj James.

Sirius se posadil na posteli.

"Cože?"

"Slyšel si mě. S brekem proběhla společenkou a někam zdrhla."

"Já…musím s ní mluvit," oznámil mu Sirius, zvedl se a šel ke dveřím.

"Jak víš, kde je?"

"Tam jako vždycky. V Komnatě," odpověděl.

Vyšel z Nebelvírské věže a zamířil do sedmého patra. Udivilo ho, když našel dveře do Komnaty pootevřené, ale vešel dovnitř a potichu za sebou zavřel. Na posteli ležela Karolína a nepřítomným výrazem se dívala kamsi na zeď. Ani si nevšimla, že někdo vešel.

"Kájo?" ozval se Sirius.

Dívka sebou trhla a otočila se na nově příchozího. Když spatřila Siriuse, ztuhla.

"Co tu děláš?" zeptala se potichu.

"Chci s tebou mluvit."

"Myslela jsem, že už si nemáme co říct," zopakovala jeho slova.

"Mýlil jsem se."

Karolína se na něj tázavě podívala. Teď mohl chlapec vidět, že má ještě trochu zarudlé oči od pláče.

"Co teda chceš?"

"Proč si tak najednou vyběhla z toho pokoje?"

"To si sem přišel jen proto, aby ses mě zeptal na tohle?" divila se.

"Ne, ale rád bych to věděl."

"Já…" Karolína nevěděla, jak pokračovat. Jak mu říct, že jí jeho slova úplně vyrazila dech. "Měla jsem k tomu důvod," řekla a zvedla se.

"A jakej?" otázal se Sirius, zatímco dívka přešla ke krbu a zadívala se po plamenů.

"To už je jedno," šeptla dívka směrem ke krbu.

"Ale mě ne," řekl, přešel ke krbu a otočil jí k sobě. "Proč si to udělala?" zadíval se jí přímo do očí.

"Prostě jsem jinak nemohla po tom, cos tam řekl," odvrátila od něj hlavu a vyklouzla z jeho držení.

"Jak to myslíš?"

"Co chceš slyšet?" zeptala se. "Že tě mám ráda a že to, cos mi tam řekl, mi úplně vyrazilo dech?"

"To-to myslíš vážně?" vykulil na ní oči. "Jak dlouho?"

"Tak přes dva měsíce," přiznala a posadila se na zem.

Sirius vypadal zaskočeně. To co teď řekla vůbec nečekal.

"Tak proč si mi po tom Silvestru lhala?" nechápal.

"Bále jsem se, že i kdyby to třeba vyšlo a ty bys se mnou chodil, tak bys mě po chvíli opustil. Nechtěla jsem být jedna z mnoha," vysvětlila mu.

"Ale já…"začal Sirius, ale Karolína ho přerušila.

"Siriusi, oba dobře víme, že střídáš jednu holku za druhou."

"To už není pravda. Přes dva měsíce jsem žádnou neměl."

"To už se všechny vystřídal?" zeptala se Karolína ironicky.

"Ne. Jen jsem si uvědomil, že jedna pro mě znamená mnohem víc, než všechny ostatní."

"To jako…" zadrhla se Kája.

"Jo, zamiloval jsem se do tebe," usmál se na ní.

"Ale to už je pryč, viď?" zeptala se smutně a sklopila hlavu.

"Neblázni."

"Ale tam v ložnici…"

"To jsem řekl jen proto, abys mi dala pokoj. Nevěděl jsem, že si na tom stejně. Promiň," omluvil se jí.

Odměnou za to mu byl nádherný úsměv, který mu Karolína věnovala. Sirius si klekl na koleno a pronesl:

"Slečno Greenová, nechtěla byste se mnou chodit?"

Karolína se mu vrhla kolem krku a zašeptala jediné slovíčko:

"Ano."

"Miluji tě," šeptl jí Sirius a vzápětí jí políbil. Bylo to úplně jiné než tehdy o Silvestru. Takové něžnější. Když se od sebe odtrhli, oba vyloženě zářili štěstím. Ruku v ruce se vydali zpět do Nebelvírské věže. Když tam vešli, ostatní na ně překvapeně pohlédli. Mnohé dívky také značně žárlivě. Toho si ale ani jeden nevšímali, měli oči jen pro sebe. Došli až ke klukům do ložnice, kde byli zrovna James, Remus a Ginny. Ti na ně vykulili oči, když si všimli, že se drží za ruce.

"Kdy.." začal James, ale Sirius ho přerušil.

"Asi tak před pěti minutami," oznámil mu a spolu s Karolínou si sednul na svou postel.

"Tak to gratuluji," popřál mu Remus. "Ať vám to vydrží."

"Dík," zazubila se šťastně Karolína.

V tomto složení tu spolu s Petrem, který později dorazil, zůstali až do pozdních večerních hodin, kdy Ginny odešla k sobě na pokoj. Karolína, která se s Lily stále nebavila, tentokrát zůstala spolu se Siriusem v jeho posteli. Spokojeně se k němu přitulila a po nějaké době oba usnuli.

10.07.2007 20:51:03
Aladima
Prohlašuji, že veškeré povídky týkající se Harryho Pottera jsou zcela nezištné a veškerá práva náleží J.K.Rowlingové. Práva si dělám pouze na mnou vymyšlené postavy.
Ostatní povídky a postavy patří pouze mně.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one