My world of fantasy...
"Sníh," rozlehlo se pokojem.

To totiž právě vstala Karolína a při pohledu z okna zjistila, že přes noc napadalo minimálně čtyřicet centimetrů sněhu. Taky už bylo načase. Byla už sobota sedmnáctého prosince a sníh napadl teprve teď. Ve škole se už téměř neučili, i na učitele padla vánoční atmosféra. Už jim zbývaly pouze čtyři vyučovací dny. A pak konečně ony vytoužené prázdniny.

"Co blázníš," ozvala se ospale Lily a snažila se dál spát.

"Ježiš Lil, vždyť už je téměř devět. A kdyby ses koukla z okna, možná by tě to taky probralo."

"Ty kvůli troše sněhu naděláš," ozvala se i Eileen.

"Tak jak chcete."

Karolína jen pokrčila rameny a odešla do koupelny. Když se o dvacet minut později vrátila, zjistila, že holky znova usnuly. Rozhodla se je už znova nebudit a vydala se dolů do společenské místnosti, kde doufala, že už budou alespoň kluci. Od té doby, co byla v Chroptící chýši spolu vycházeli dost dobře. Možná, že za to mohlo i společné tajemství. Karolína s nimi ráda trávila volný čas, ale mrzelo ji, že Lily stále odmítala být v Potterově a Blackově přítomnosti déle, než to bylo nutné. A tak musela svůj volný čas mezi ně rozdělit. Snad tisíckrát se pokoušela přemluvit Lil, ať toho nepřátelství už nechá, ale zbytečně. Bylo jí to líto, ale co se dalo dělat.

Když sešla až do společenské místnosti, zjistila, že kluci už tam doopravdy jsou. Seděli rozvalení v křeslech u krbu, což bylo jejich oblíbené místo, a o něčem se bavili. Karolína přešla až k nim, pozdravila a posadila se na zbývající místo. Kluci jí pozdrav opětovali.

"Takže Šípková Růženka už se nám probudila? Jak pak se vyspala?" ozval se Sirius.

"Skvěle, dík za optání. Ale Šípková Růženka tu nejsem já, ale moje spolubydlící. Ty totiž ještě spí," oznámila jim.

Kluci nad tím jen zakroutili hlavou.

"Ospaly," ohodnotil to Tichošlápek.

Vlasy už měl normálně černé jako obvykle. Od té doby, co prohrál onu sázku, uběhly již tři týdny. Když se toho dne objevil ve Velké síni, byl z toho pořádný rozruch. Celá síň se na chvíli zarazila, když ho spatřila a vzápětí se dala do smíchu. A když se dozvěděli, že Sirius Black, známý lamač dívčích srdcí, prohrál sázku a ještě k tomu s Karolínou, smáli se mu ještě víc. Dokonce i na tvářích některých profesorů byl se objevil pobavený úsměv. Už ten den Sirius prosil Karolínu, jestli by to z něj nemohla dostat, jestli by tu sázku nemohla zrušit. Ale ta ani po několika hodinách uprošování nepovolila a nechala ho, ať si ten týden užije. A tak si chudák Sirius užil celý týden plný posměšků. Stále se snažil Karolínu přemluvit k tomu, aby to zrušila, ale marně. Bylo jí ho sice docela líto, ale přece jen sázka je sázka. Teprve po uplynutí oné doby si to ze sebe mohl smýt, a že byl rád. Konečně měl od ostatních klid. Žádné posmívání, nic.

"Jdete dneska do Prasinek?" zeptala se kluků Karolína.

"Že váháš," odpověděl jí James. "Předpokládám, že ty jdeš s Lily."

"No pokud jí dostanu z postele, tak jo."

Ještě chvíli se bavili o dnešním výletě a pak vyrazili dolů na snídani. Po nějaké době dorazily i holky, i když stále vypadaly dost ospale.

Po obědě se Karolína společně s Lily a Ginny, která šla tentokrát s nimi, vydaly do vesnice. Jako první zamířily do Medového Ráje, kde si chtěly koupit nějaké sladkosti. Pak se rozhodly, že půjdou nakoupit nějaké ty vánoční dárky. Přece jen byly za týden Vánoce. Nejdříve je Karolína zatáhla do famfrpálových potřeb, kde chtěla koupit něco pěkného Jamesovi. Nakonec se rozhodla pro nádhernou duhovou zlatonku. Potom je Ginn zavedla do psacích potřeb a koupila zde Remusovi nádherné orlí pero.

Když vyšly z krámku, Karolína se od nich odtrhla. Potřebovala totiž koupit něco pro Lil. A zatímco holky zamířily ke Třem Košťatům, Karolína se vydala do malého obchůdku úplně na okraji vesničky, kde prodávali všelijaké šperky a podobné věci. Už předem věděla, že by pro Lily chtěla nějaký pěkný náramek. Chvíli se v krámku rozhlížela, když se najednou otevřely dveře a dovnitř vešli James, Sirius a Remus. Petra zřejmě někde nechali. Karolína se divila, co tu ti tři chtějí, ale raději se dál věnovala výběru onoho náramku. Nakonec si vybrala takový pěkný stříbrný s malými motýlky, kteří třepetali křidýlky, když jste se jich dotkly. Zaplatila a chytala se odejít, když jí zastavil Remus a požádal jí, jestli by na ně nepočkala. Souhlasila a vyšla před krámek.

Mezitím, co čekala na kluky, se rozhlížela kolem. Prasinky vypadaly pod sněhem úplně jinak než normálně. Tak nějak pohádkově. Když vyšli z krámku i kluci, společně zamířili ke Třem Košťatům na máslový ležák. Přece jen byla venku docela zima. V hospůdce bylo narváno. Protlačili se teda až k pultu, kde si objednali čtyři máslové ležáky a pak došli až ke stolu, kde seděla Ginny a Lily. Té se to sice moc nezamlouvalo, ale co se dalo dělat.

Asi po dvou hodinách prosezených v příjemné atmosféře hospůdky se společně vydali zpět na hrad. Zatímco Lily a Ginn se usadily dole v Nebelvírské společenské místnosti, Karolína se vydala nahoru do ložnice, kde chtěla zabalit vánoční dárky. Celkem jich měla pět. Pro Lil a Jamese je dnes koupila. Dárek pro Ginny už měla od léta, kdy pro ní vybrala jedno moc pěkné černé tričko s nápisem. Remusovi se rozhodla dát nějakou knížku. Nakonec vybrala od Tolkiena všech pět - Silmarillion, Hobit a Pán Prstenů. Jen doufala, že se mu to bude líbit. Nejhorší bylo vybrat něco Siriusovi. Chtěla něco originálního a tak nakonec zabalila malý šedý polštářek s oslíkem a nápisem NOBODY IS PERFECT. Jen doufala, že to ocení. Přece jen to byl její oblíbený. Sice na něm nikdy nespala, ale u hlavy ho měla při spaní pořád.

 

<< 14. kapitola <<                                 >> 16. kapitola >>

10.07.2007 20:44:43
Aladima
Prohlašuji, že veškeré povídky týkající se Harryho Pottera jsou zcela nezištné a veškerá práva náleží J.K.Rowlingové. Práva si dělám pouze na mnou vymyšlené postavy.
Ostatní povídky a postavy patří pouze mně.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one