My world of fantasy...
Konečně byla sobota a s ní i vytoužené Prasinky. Ráno se Karolína probudila a zjistila, že Ginny už pobíhá po pokoji a chystá se na rande s Remusem.

"Prosím tě," zeptala se Karolíny, když zjistila, že už je vzhůru. "Co si mám vzít na sebe?"

"Co já vim," opáčila oslovená ospale, "vem si co chceš."

"No tos mi teda pomohla," odvětila a otevřela jejich společnou skříň. "Hele, nepůjčila bys mi ten svůj kabát?" zeptala se s nadějí.

"Jo klidně si ho vem."

"Ježiš dík, jseš zlatá. Fakt ho nebudeš chtít?"

"Ne neboj. Stejnak bych si i tak vzala tu černou bundu a tu zelenou šálu."

"Tak dík," popadla kabát a o chvíli později už se hrnula ke dveřím.

"A užij si to," popřála jí ještě Karolína.

"Dík," ozvalo se ze schodů, "ty taky," a byla pryč.

Karolína usoudila, že už je asi pravý čas na to, vylézt z postele. Když zjistila, že ostatní holky ještě spí, rozhodla se to tak nenechat.

"Budííííčééék," rozléhalo se celou ložnicí.

Odpovědí jí bylo jen troje nespokojené mumlání, jak se holky nespokojeně hrabaly z postelí. Po nějaké době už Lily s Karolínou scházeli do Velké síně na oběd, který byl kvůli dnešnímu výletu dřív a poté se vydaly přímo do vesničky.

Ale sotva vešly do vstupní síně, potkaly se tam s Potterem, Blackem a Pettigrewem. Obě dělaly, že kluky nevidí. Lily už z principu a Karolína proto, že na ně byla stále naštvaná. Zato ti dva si jich všímali víc, než jim bylo milé.

"Ale copak," ozval se Sirius, "snad nejsi ještě pořád naštvaná, Greenová."

Karolína mu věnovala jediný opovržlivý pohled a dál s Lily pokračovala ke dveřím.

"Ale no tak, nebuď taková Greenová," pokračoval Black dál. "Vždyť o nic nešlo."

"Ono tady jde o něco víc, Blacku, ale to ti asi nedošlo, viď?" odpověděla mu Karolína chladně. Kluci se mezitím k jejich nelibosti přidali k nim a nyní společně šli do vesničky.

"No jo," vložil se do toho i Potter. "Potká nás všechny velké neštěstí a buď skončíme v Azkabanu a nebo umřeme, co?"

Karolína se na něj zvláštně podívala. Měla sto chutí mu říct, že to tak stále může dopadnout, ale snažila se ovládat a neříct jim to.

"Bůhví, jak to všechno dopadne," odpověděla mu opatrně.

"Co jak dopadne," dotíral dál Sirius.

"Snad nečekáš, že ti to řeknu? Prozatím tě jen varuju. Dej Snapeovi pokoj."

"Ale ale, snad ses nám do Srabuse nezabouchla?"

Karolína se na něj pobaveně podívala:

"Mluvíš úplně z cesty. Jen se mi nelíbí, co mu děláte."

Mezitím už dorazili do Prasinek. Kluci se od nich odpojili a zamířili do Taškáře, zatímco obě dívky se rozhodly navštívit Medový Ráj. Když odtud odcházely se sáčky plnými sladkostí, rozhodly se, že se přece jen také podívají do Taškáře. V krámě samozřejmě natrefily na kluky, kteří zde stále něco vybírali, ale nezdržely se zde dlouho. Šly se ještě podívat na místní poštu a pak se chvíli jen tak procházeli po vesnici. Nakonec se šly kouknout na Chroptící chýši.

"Prej je to nejstrašidelnější dům v Británii," informovala jí Lily.

"Tak to teda nevím, co je na tom strašidelného," odvětila Karolína. "Mě připadá úplně obyčejný."

"Fakt jo," ozvalo se jim za zády. "O co, že bys do něj ani nevešla?"

"Myslíš? Tak o co se sázíš Blacku?" zeptala se Karolína vyzývavě. Moc dobře věděla, jak se do toho baráku dostane, a také že jí tam kromě úplňku nic nehrozí. A vlastně ani o tom úplňku.

"Dobře," souhlasil Black. "Ten co prohraje, bude chodit celý týden s hlavou obarvenou načerveno, souhlasíš?" Sirius si byl svým vítězstvím jistý.

"Tak fajn. A kdy tam teda mám jít?"

"Co třeba o úplňku?" zeptal se nevinně Sirius. Karolína si všimla, jak po něm James střelil varovný pohled.

"Dobře," souhlasila dívka.

Kluci totiž nevěděli, že má ještě eso v rukávu. Vlastně to nevěděl nikdo. Karolína se totiž přes prázdniny stala zvěromágem. Během toho týdne, co si musela přečíst všechny učebnice, protože to byla jediná možnost, aby si to zapamatovala, si také přečetla knížku, jak se stát zvěromágem. Díky té zvýšené vnímavosti se tak během jediného měsíce zvěromágství naučila. Mohla se tak přeměňovat do černé kočky. Ale jak zjistila, z této podoby se mohla měnit do jakékoliv kočkovité šelmy. Svojí přeměnu zatím využila jen jednou, když se v noci potulovala po hradě a tak přivítala další možnost, jak svojí přeměnu využít.

Kluci se na sebe spiklenecky usmály. Věřili, že to před úplňkem vzdá a Sirius tak vyhraje svou sázku. Karolína to samozřejmě moc dobře věděla, ale nechala je při tom. Ať se pak pěkně diví, chlapečci. Lily svou kamarádku jen starostlivě pozorovala, o její zvěromágském umění neměla ani páru.

"Karčo," prolomila Lily nastalé ticho. "Nepůjdem si sednout ke Třem Košťatům? Myslím, že tady jsme toho viděly už dost."

"Skvělej nápad Evansová," zareagoval okamžitě Black. "Tak jdem?"

Společně se teda vydali ke Třem Košťatům, kde se všichni museli posadit k jednomu stolu, protože jinde už nebylo místo. Holkám se to moc nelíbilo, ale co se dalo dělat. Opodál také zahlédli Ginny s Remusem, ale nechtěli je rušit. Holky si sedly teda ke stolu, zatímco kluci došli pro pití. Za chvíli se vrátili s pěti máslovými ležáky.

"Tak to sem na tebe zvědavej," prohlásil Sirius a posadil se vedle Karolíny.

"Tak to buď," usmála se. "Kdy je vlastně nejbližší úplněk?"

"Zejtra!"

Karolína se zakuckala: "Cože?"

Sirius s Jamesem si vyměnili pobavené úsměvy. Čekali, že to vzdá.

"To je dobře," překvapila je Karolína. "Čím dřív tím líp."

Oba kluci na ní jen nevěřícně koukali, že to chce fakt udělat. Sirius si usmyslel, že jí to večer ještě vymluví. Když se večer vrátili zpět, pokusil se o to, ale marně. Karolína si tvrdě stála za svým a za žádnou cenu nechtěla ustoupit. Sirius to teda vzdal.

 

<< 11. kapitola <<                                            >> 13. kapitola >>

10.07.2007 20:39:39
Aladima
Prohlašuji, že veškeré povídky týkající se Harryho Pottera jsou zcela nezištné a veškerá práva náleží J.K.Rowlingové. Práva si dělám pouze na mnou vymyšlené postavy.
Ostatní povídky a postavy patří pouze mně.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one