My world of fantasy...

11. KAPITOLA - INCIDENT V CHODBĚ

Od plesu už uplynul téměř měsíc a Ginny si připadala jako v sedmém nebi. Většinu volného času trávila s Remusem a bylo na nich vidět, že jsou spolu opravdu šťastní. Dokonale si spolu rozuměli a vypadalo to, že jsou pro sebe jako stvořeni. Remuse jen mrzelo, že před Ginny musí tajit, kam mizí každý úplněk. Rád by jí to řekl, ale bál se její reakce. Nevěděl, že to jeho dívka už dávno ví, a pranic jí to nevadí.

Ten den vešla Ginn do společenské místnosti a zjistila, že se téměř všichni nahrnuli kolem nástěnky.

"Co se děje," zeptala se raději Lily, která seděla sama u krbu a četla si nějakou knížku.

"Tenhle víkend jsou Prasinky," oznámila jí kamarádka a dál se věnovala své knize. Ginny v duchu zajásala. Do vesničky se moc těšila. Už to bylo dlouho, co tam byla naposled.

O chvíli později se ve společenské místnosti objevila i Karolína a také se divila, co je to tu za rozruch. Když zjistila důvod tohoto zmatku, zajásala.

"No to je skvělý," radovala se, "doufám že tam půjdeš se mnou Lil."

"Že váháš," opáčila její kamarádka, "musím ti to tam všechno ukázat a tak. Počítám že Ginny s náma nepůjde, co?"

"Pravděpodobně ne. Bude s Remusem."

Když později Karolína odcházela z oběda, opět, jako poslední dobou skoro vždy, přemýšlela nad úkolem, kvůli kterému zde byla. Vůbec jí nenapadalo, jak to udělat. Samozřejmě věděla, že budou s Ginn muset zničit všechny viteály a nakonec i samotného Voldemorta, ale tušila, že v tomu bude i něco jiného. U viteálů byla také další věc. Nevěděli, jestli už jsou tam, kde pak budou. Přemýšlela, jestli by to neměli říct i Brumbálovi, ale nakonec došla k názoru, že je to přece jen jejich úkol a ne Brumbálův.

Šla zrovna do věže, aby si vzala věci na odpolední vyučování, když zaslechla ve vedlejší chodbě nějaký rozruch. Nedalo jí to a musela se jít podívat, kdo je původcem toho kraválu. Když tam došla, zjistila, že je to Sirius s Jamesem, kteří zde zrovna prováděli svou obvyklou činnost,a to šikanování Severuse Snapea. Karolína sice neměla Snapea zrovna v oblibě, ale tohle si nezasloužil. Chvíli se na to dívala a pak jí to došlo. Právě z tohoto nepřátelství pak vznikne tolik problémů. Severus se nesmí přidat k Smrtijedům! Ale když to půjde takhle dál, určitě to tak dopadne, bude se chtít klukům pomstít a takhle bude mít ideální příležitost. Nemohla se na to už koukat a zakročila:
"Nechte ho bejt," křikla na Siriuse a Jamese, zrovna když na Snapea sesílali nějakou kletbu. Oba se na ní otočili, aby zjistili, kdo že je to vyrušuje.

"Hele Greenová," začal Potter, "běž si radši po svých."

"No tak to teda nepůjdu! Nezdá se vám, že to už přeháníte? Co vám proboha udělal, že mu tohle musíte dělat!"

"Nó," protáhl James, "jde spíš o to, že vůbec existuje, jestli víš co tím myslím."

Karolína si uvědomila, že tuhle větu už někdy slyšela. No samozřejmě, v pátým díle řekl James Lily to samý. Došlo jí, že něco podobného se tu děje každou chvíli.

"Ne Pottere," odsekla naštvaně, "tohle není žádný důvod. Myslela jsem, že jste celkem fajn kluci, ale teď vidím, že jsem se pěkně sekla. Jste jen namyšlení frajírci, kteří si o sobě myslí bůhví co. Přesně jak celou dobu tvrdí Lily. Je mi z vás na zvracení," vychrlila ze sebe jedním dechem. "Myslela jsem Siriusi, že chceš bejt jiný než ostatní z tvojí rodiny, ale teď se chováš jako typickej Black."

"Nic o mojí rodině nevíš, tak mě nesuď podle nich," zavrčel Black.

"Tak to se pleteš Blacku," oslovila ho Karolína schválně příjmením. "Vím mnohem víc než si myslíš."

Snape se mezitím vzpamatovával z účinků kletby a pozoroval přitom dívku, jak peskuje oba jeho protivníky. V duchu jí děkoval, že mu pomohla, ale nahlas by jí to nikdy neřekl. Měl svou hrdost.

"Varuju vás," pokračovala mezitím Karolína, "jednou se vám to všechno vrátí. Potom toho budete litovat, teda pokud to stihnete," dodala záhadně.

Pak se otočila k Severusovi. Zjistila, že je jí ho docela líto, i když věděla, že je to pěknej hajzlík. Ale doufala, že ještě není pozdě, že je ještě šance ho zachránit.

"A ty," oslovila ho tak tiše, že to slyšel jen on. "Nedělej prosím žádná ukvapená rozhodnutí nebo něco podobného. Později bys toho také mohl litovat. Přemýšlej o tom," s tímto se otočila a bez jediného slova odešla a nechala za sebou tři překvapené kluky.

První se vzpamatoval Snape, který nelenil a okamžitě opustil chodbu. V hlavě mu mezitím zněla slova, která před chvílí pronesla Greenová. Moc rád by věděl, co tím myslela. Umínil si, že se jí na to bude muset někdy zeptat.

Sirius a James o jejích slovech chvíli přemýšleli, ale nedávali tomu žádný velký význam. Říkali si, že jim to řekla jen tak, aby nechali Srabuse na pokoji. Spíš je udivovalo, že na ně tak vyjela. V poslední době spolu vycházeli dost dobře. Sirius byl na ní navíc naštvaný,že ho přirovnala k jeho rodině.

"Taková blbost," říkal právě Jamesovi. "Vůbec nemá páru co je moje rodina zač."

"Taky si myslím," mínil Potter.

Oba došli až do Nebelvírské věže a zjistili, že je téměř prázdná, až na dvě dívky sedící na křeslech zády k nim. Karolína právě něco říkala Ginny a vůbec si nevšimla, že sem někdo právě vešel.

"Ginn," říkala právě naléhavě své kamarádce. "To prostě nemůžem dovolit, aby se k nim přidal."

"Kam se kdo nesmí přidal?" ozval se jí za zády hlas. Obě dívky sebou trhly a otočily se. Zjistily, že to byl Sirius Black, kdo je právě vyrušil.

"Víš co Blacku," opáčila Karolína, která byla z jeho chování dost zklamaná. "Starej se radši o sebe jo? Bude to tak ze všeho nejlepší. A Snapea nechte na pokoji."

"Zrovna někdo jako ty nám bude říkat, co máme dělat," vložil se do toho Potter.

Obě holky si povzdechly. Tak tohle bude těžký je přesvědčit, aby ho nechali, aniž by jim řekly pravdu.

"Dobře," pokrčila rameny Karolína. "Dělejte si dál co chcete, ale za pár let si nechoďte ztěžovat, až se vám to všechno vymstí. Oba toho budete litovat až.."

"Karol, buď už zticha," okřikla jí Ginny, nechtěla, aby její kamarádka něco prozradila.

"Počkej," ozval se Sirius, "nech jí ať to dopoví. Co by se nám tak mohlo stát?" posmíval se.

"To ti nemůžu říct Siriusi," řekla tiše a sklopila oči. "Stejně bys mi nevěřil."

S tímto se obě dívky zvedly a nechaly oba kluky samotné. Cestou na lektvary začaly probírat již započaté téma.

"Dalším problémem bude Petr," začala Ginn.

"Hmm. Kluci ho poslední dobou pěkně přehlížej. Remus je furt s tebou a oni dva zas spolu."

"Tak s tím asi nic nenaděláme. Těžko je přimějeme, aby ho tahali s sebou. A já ho u sebe taky nechci!"

"Taky pravda. Ale hlavní teď bude Severus, Petra můžem vyřešit jindy. Hlavně, ať se k něm pitomcům nepřidá. To by se nám snad mohlo podařit, ne?"

 

<< 10. kapitola <<                                  >> 12. kapitola >>

10.07.2007 20:38:39
Aladima
Prohlašuji, že veškeré povídky týkající se Harryho Pottera jsou zcela nezištné a veškerá práva náleží J.K.Rowlingové. Práva si dělám pouze na mnou vymyšlené postavy.
Ostatní povídky a postavy patří pouze mně.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one