My world of fantasy...

Tak hlavní inspirace pro mě byla pohádka o Honzovi a drakovi...teda ne ta normální..Když jsem byla malá, zapasoval do toho táta děda i babku, kteří se vždy někde objevili...A když tohle vložíte do příběhu s Harry Potterem...vyleze z toho tohle..=) Tak snad se bude líbit..je to jen taková pitomost...
Tak se pohodlně usaďte, pohádka začíná!!!

_________________________________________

 

Žil byl děd i babka. A ti měli vnuka Harryho. Jeho rodiče kdysi zahynuli při bouračce, ale všichni to svalovali na jednoho čaroděje, který si říkal lord Voldemort. No a tak chudák malý Harry osiřel a ujal se ho jeho děd a babka. Chlapci u nich nic nechybělo. Sice bydleli na kraji jednoho lesa, úplně sami, ale všichni se měli moc rádi a nic jim nechybělo.

A když bylo Harrymu jedenáct let, přišel jim holubí poštou dopis od jistého Albuse Brumbála, který chtěl, aby chlapec studoval u něj na jeho kouzelnické škole, která se jmenovala Bradavice. Děd i babka byli radostí bez sebe. Harrymu koupili novou sovu, které dali jméno Hedvika a taky nové koště. To staré se už téměř neudrželo ve vzduchu.

V Bradavicích si Harry našel hned dva nejlepší kamarády, Ronalda Weasleyho a Hermionu Grangerovou, se kterými se pouštěl do spoustu bláznivých dobrodružství. Doma to měl totiž zatrhlý, babka už se nemohla dívat na to, jak vždycky přijde jako prase. A kdo to má pak prát?

Nicméně Harry s Ronem a Hermionou spolu prožili nádherných šest let, během nichž si vysloužili mnoho školních trestů, během kterých většinou umývali záchodky. Ale po těch šesti letech se stala strašlivá věc. Albus Brumbál z téhle trojice dostal infarkt, právě když Harrymu na astronomické věži vysvětloval, že není správné zkoušet, jestli spolužákova žába umí létat. Hermiona s Ronem to vše pozorovali zpoza rohu, kam se stihli ukrýt.

Ale pravdou bylo, že toho Brumbál vydržel opravdu mnoho. V prvním ročníku Harry omylem hodil jednomu z profesorů na hlavu šutr, čímž mu způsobil vážná zranění, kterým bohužel podlehl. Ale celá škola ho oslavovala jako hrdinu, byli rádi, že se nenáviděného profesora zbavili. V druháku je nenapadlo nic jiného, než aby spolu s Ginny Weasleyovou otevřeli Tajemnou komnatu a vesele se proháněli na chodbách na hřbetě baziliška. Ron z toho byl opravdu nadšený, díky hadovi už v hradu nebyl ani jeden jediný pavouk. Třetí rok byl kupodivu klidný a všichni profesoři v Bradavicích si konečně oddechli. Čtvrtý rok Harry uplatil porotce Turnaje tří kouzelníků, aby se mohl také zúčastnit. Ron mu tohle gesto velice zazlíval, poněvač on sám na to neměl. A koncem roku byl svědkem znovuzrození lorda Voldemorta, kterého už nebavilo být duchem, přestože mu to dřív připadalo naprosto fantastické. Jenže Harryho to v půlce přestalo bavit, odešel a přišel tak o to nejlepší. Pátý ročník byl také tak trochu klidnější, jediným zájmem naší trojky bylo prudit novou učitelku na obranu proti černé magii a vyštípat ji ze školy. A to jen proto, že se jim nelíbil její růžový, slušivý obleček. A další rok už to Brumbál nevydržel a natáhl bačkory.

Harry z toho byl doopravdy smutný. Kdo mu teď bude dodávat tu dobrou citrónovou zmrzlinu? Ale dlouho mu to truchlení nevydrželo, našel si jiného dodavatele a zjistil, že ho Brumbál vlastně okrádal.

A dneska se Harry spolu s přáteli chystal na přátelské posezení s Voldemortem, který je pozval k sobě na čaj. V pět hodin se vypařili se ze školy a přemístili se přímo k Lochneskému jezeru, kde měl Voldy svůj srub. Mimo něj tu byli také jeho věrní přátelé Lucius Malfoy a Belatrix Lestrangeová. Harry byl velice nadšen, když tu Bellu uviděl, vždycky s ní totiž byla náramná legrace. A tak si tu přátelsky povídali o všem možném i nemožném a Ron vypravoval, co zase vyvedli ve škole. A Lucius je v tom všem podporoval, měl tuhle trojku moc rád, rozhodně nebyli tak nudní jako jeho vlastní syn, který si jen věky věků patlal na hlavu gel.

Zrovna, když byli v nejlepším, kde se vzal, tu se vzal děd i babka. Bez pozvání vtrhli do chatičky a zle se na svého vnuka zadívali.

"No Harry, jak si to vůbec představuješ, takhle si odcházet ze školy! A ani si nás nepozval na čaj," obrátila se babka na Voldemorta.

"Tak pardon," zahuhlal Harry. "Zapomněl jsem."

Mezitím jim Lucius vykouzlil dvě židle, aby si měli kam sednout a také dva šálky čaje s mlékem, který přímo miloval a každému ho nutil. Ti dva se právě chtěli posadit, když se najednou ozvalo hromové zaklepání na dveře a dovnitř strčila hlavu Lochneská příšera.

"A mě nepozvete?"

A tak tam spolu všichni seděli a teprve večer se konečně rozešli, aby Harry s přáteli mohli naplánovat další vzrušující dobrodružství.

10.07.2007 23:10:35
Aladima
Prohlašuji, že veškeré povídky týkající se Harryho Pottera jsou zcela nezištné a veškerá práva náleží J.K.Rowlingové. Práva si dělám pouze na mnou vymyšlené postavy.
Ostatní povídky a postavy patří pouze mně.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one