My world of fantasy...

"Sladké jsou někdy plody protiveství."

Tady vám vkládám svoji úvahu, kterou jsem před nedávnem psala na češtinu..Mě připadala nic moc, ale profesorka ji okomentovala slovy:

"Práce kultivovaná a promyšlená. Pouze první odstavec je v kontextu celé úvahy méně stylicticky obratný."

Jinak téma bylo, jak už je psáno v nadpisu:  "Sladké jsou někdy plody protevneství." Shakespeare
Jinak řečeno - úvaha o významu překážek v životě.
_______________________________________

"Sladké jsou někdy plody protivenství." Shakespeare

 

V životě provází člověka mnoho překážek. Jen málokdo může říct, že by se bez nich obešel, že by se mu vyhnuly. Takový člověk snad ani neexistuje. Lidé na různé nástrahy a překážky narážejí na každém kroku, při většině věcí, které dělají. Provází člověka celým životem. Od narození až do smrti. V životě jak jednotlivce, tak i celého lidstva hrají důležitou roli. Všichni na ně nadávají, ale často si neuvědomují ten fakt, že bez nich by se neobešli. Že bez nich by život nebyl to, co je. Že bez nich by nebylo pro co žít. Byly zde od úplného začátku a nepatří jen k lidské rase. Celá planeta Země se s nimi musí potýkat.

Stejně jako lidem i zvířatům se do jejich životů staví mnoho překážek. Některé patří k přirozenému chodu přírody, jiné jim vytváří sám člověk. Některé druhy kvůli tomu vymírají, nedokáží se přizpůsobit tomu, co člověk dělá. Za celou tu dobu, co člověk bezohledně devastuje planetu, už ze zemského povrchu vymizelo mnoho živočišných druhů, které nedokázaly přežít to, co jim člověk postavil do cesty. Naopak některá zvířata překonávají překážky vytvořené člověkem až obdivuhodně snadno. Rychle se adaptují na změnu prostředí a stávají se odolnějšími, dokonalejšími. Když to tak obecně vezmu, během celé evoluce přežily jen ty druhy, které dokázaly překonat všechny překážky, které jim život připravil. Ty slabší vyhynuly nebo se stáhly do ústraní, zatímco ty silné, které se dokázaly se všemi překážkami poprat, přežily až do dneška. A mezi nimi i člověk. I on se dokázal poprat se vším, co se mu postavilo do cesty. A z nedokonalého homo habilis, který neuměl ani rozdělat oheň, se za poměrně krátkou dobu stal velice vyspělý tvor, který se úplně liší od ostatních živočichů. Otázkou je, jestli se to z něj stalo kvůli nástrahám, se kterými se musel vypořádat…

Já osobně si myslím, že překážky lidem jen pomáhají zpestřovat život. Ano, jsou často nepříjemné a někdy se kvůli nim nepovede mnoho věcí, na kterých člověku záleží, ale bez nich by život úplně ztratil svůj smysl. Ze začátku by to asi lidi bavilo, nemuseli by si s ničím lámat hlavu, nemuseli by vlastně dělat vůbec nic. Bez překážek by se jim všechno dařilo. Tatam by byla veškerá snaha, díky které se lidé stávají úspěšní. Díky které dosáhnou toho, po čem touží. Měli by všechno, co by si přáli, protože by jim nic nebránilo v tom, aby to získali. Ale kdyby se všem jen všechno dařilo, život by se stal monotónním. Všichni by měli to, po čem by toužili, a nemuseli by se vůbec snažit.

Mezi lidmi by také přestaly být veškeré rozdíly, protože nikdo už by nebyl chudý. Všichni by byli jen úspěšní manažeři, vrcholoví sportovci, politici..Každý by měl to, co by chtěl mít. Už by nezáleželo na tom, kdo by si to zasloužil a kdo ne. Když si to tak představím..Bez překážek bych vlastně mohla mít úplně všechno. Mohla bych teď zanechat školy, mohla bych se přestat učit. Proč bych to vlastně měla dělat? Vždyť by mi nic nebránilo v tom, abych byla úspěšná i bez maturity nebo vysoké školy. Bez překážek by mi všechno vycházelo. Avšak ptám se, zda-li by to bylo správné. Jestli by mě takový život vůbec bavil. A jestli by pak bylo pro co žít. Nečekala by mě žádná překvapení, nemusela bych se vůbec snažit, abych něčeho dosáhla. A zřejmě bych se i přestala radovat ze svých úspěchů. Vždyť bych mohla mít všechno, na co bych si jen ukázala. Nemusela bych dělat vůbec nic.

Ale s lidstvem by to šlo pomalu ale jistě z kopce. Do důležitých pozic by se dostávali lidé, kteří by se tam jinak ani nedostali. Kteří by tam neměli co dělat. Ale nic by jim nebránilo v tom, aby tam byli. Vždyť něco jako překážky by vůbec neexistovalo. Avšak když nad tím tak přemýšlím, říkám si, jestli by lidé vynalezli všechny ty věci, které nyní pomáhají lidstvu. A nebo jestli by vůbec Země existovala. Vždyť jestliže by nebyly překážky v životě, byly by vůbec nemoci? A kdyby nebyly nemoci a jiná neštěstí, nebyl by svět již dávno přelidněn? Měl by teda život bez překážek nějaký smysl?

Vždyť i úplně malé děti se potýkají s mnoha útrapami. Padají, rozbíjejí si kolena, ale časem se z toho poučí a budou již vědět, že nemají sahat na rozpálenou žehličku, protože by se pak popálily. Časem zjistí, že nemají tahat psa za ocas, jestliže nechtějí, aby je pokousal. A to samé se děje i poté. Lidé se jen učí se svých chyb a pak se podobným věcem mohou vyvarovat. Chybami se člověk učí a lépe pak dokáže překonávat nástrahy života.

I já jsem jako malá dělala spoustu věcí, které se mi nevyplatily. Ale díky tomu vím, že už to dělat nemám, že by se mi to opět nevyplatilo. Poučila jsem se, že nemám lézt v zimě na strom pro jmelí, protože pak spadnu dolů a natluču si. Vím už, že nemám lézt po velmi slabých větvích, i když na jejich koncích jsou sladké plody - švestky. Protože větev se může kdykoliv zlomit. Jak jsem již řekla, chybami se člověk učí. Všechny tyto překážky jsou jen k dobru. Možná, že to v ten okamžik zabolí, ale znova už se to nestane. Protože člověk ví, že kvůli tomuhle si dřív ublížil, a ví již, že existuje i jiná cesta, jak dostat švestky z toho stromu.

Když to tak vezmu, měli bychom být rádi za to, že na nás v životě nějaké ty překážky a překvapení číhají. Pořád se máme na co těšit a nikdy dopředu nevíme, co všechno se může stát. Někdy jsou ta překvapení sice dost nemilá a ne vždy mají nějaký smysl, ale většinou nám jen pomáhají se stát lepšími a být lépe připravení do života. Nakonec docházím ke slovům, která pronesl sám Shakespeare ve své hře: „Sladké jsou někdy plody protivenství.“ Ano, překážky možná jsou protivné a nepříjemné, ale když je člověk překoná, čeká ho jen sladká odměna. A za to snad stojí bojovat.

22.01.2008 12:27:47
Aladima
Prohlašuji, že veškeré povídky týkající se Harryho Pottera jsou zcela nezištné a veškerá práva náleží J.K.Rowlingové. Práva si dělám pouze na mnou vymyšlené postavy.
Ostatní povídky a postavy patří pouze mně.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one